23.12.2012
3
1296 (4)
0
Ticho se odráží od prázdných stěn,
stejně jako se měsíc zrcadlí na vodní hladině.
Já naslouchám tomu tichu jako jedinému příteli,
který se mnou zůstává když jsem sám.

Ticho léčí i zabíjí,
hojí i sype sůl do rány.

Prosím promluvte někdo ať slyším lidský hlas,
Můj vlastní zdá se mi cizí a jiných zapomněl jsem zas.
Hlasitý křik neslyším a šepot uši drásá,
prosím buďte již zticha, to je moje spása.

Dál už budu naslouchat jen tichém větru vánku
a ozvěně ticha co odráží se odevšad,
společnost i samota má svou temnou stránku,
nevím jestli plakat anebo se smát.
 20.10.2022 23:59
Skvělé.
 23.12.2012 23:36
Není to špatný, je to k zamyšlení.
...Hlasitý křik neslyším a šepot uši drásá,
prosím buďte již zticha, to je moje spása...
Tohle mi přijde nejednoznačné, neboť ti na jiném místě v básni vadí i ticho.
Závěrem bych řekl: společnost i samota má svou světlou stránku :-)
 23.12.2012 16:26
 Devils_PIMP
Dnes mam chvalici den - tve stesti "Jiriku"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.