... už měla tři nebo čtyři názvy a žádný se mi nelíbí ...
 10.01.2008
7
A bylo jitro jako na počátku světa
Syrové svěží vzduchem vznášela se věta
A kolem byly nekonečné pláně
Léta Páně

A jaro bylo plné příslibů a lásek
Nad vodou ještě mlha vznášela se
A v sadu rozkvétaly třešně plané
Léta Páně

Jako když muž se ženou miluje se
Tak dýchal mech v tom rozjitřeném lese
A láskou zavoněly prosluněné stráně
Léta Páně

A rosa třpytila se jako turmalíny
Vzduchem se nesla vůně čerstvé hlíny
Na louce u lesa se popásaly laně
Léta Páně

Tak staré smutky ztratily se v šeru
Stoupaly ptačí písně do éteru
Na půli cesty jednou setkají se dlaně
Léta Páně
 19.05.2015 00:00
 Zamila
Opravdu krásná poezie ...
 14.01.2008 19:15
Moc krásná...i bez jména;)
 11.01.2008 07:54
... šmarjá ... já jsem přece dement ... při kopírování mi vypadla poslední sloka ... aúúú ...
 11.01.2008 07:45
jo a mě osobně, by tam seděl název Léta páně...
 11.01.2008 07:43
tak to mi vyráží dech, a hlava šrotuje na hledání sova, jež by to pojmenovalo, brilantnost je hodně blízko, ale jde o studený výraz, ty řádky ale ještě hřejou..
 10.01.2008 18:07
:)
 10.01.2008 17:50
I prišla k muži nebadane jeho žena
Objala jeho záda namožená
a na oči mu položila horké dlaně
Léta Páně

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.