 02.06.2012 2 1280(6) 0 |
Vždy, keď nie si pri mne,
je to také divné.
Keď odídeš na pár dní,
tak sa náhle rozprší.
Dúha, tá sa stráca v dyme,
slnko hreje kostrbato ako v zime.
Moje srdce nepokojné,
čaká na to Tvoje skromne.
Vždy, keď nie si pri mne,
hviezdy svoj lesk
zrazu nevedia uniesť
a mesiac netvári sa dvakrát umne.
Mocť tak do skaly
vyryť naveky
dúšok Tvojej nehy;
ani zvyšky dúhy
nestratili by sa v dyme
a Ty – bol by si stále pri mne.
je to také divné.
Keď odídeš na pár dní,
tak sa náhle rozprší.
Dúha, tá sa stráca v dyme,
slnko hreje kostrbato ako v zime.
Moje srdce nepokojné,
čaká na to Tvoje skromne.
Vždy, keď nie si pri mne,
hviezdy svoj lesk
zrazu nevedia uniesť
a mesiac netvári sa dvakrát umne.
Mocť tak do skaly
vyryť naveky
dúšok Tvojej nehy;
ani zvyšky dúhy
nestratili by sa v dyme
a Ty – bol by si stále pri mne.
Ze sbírky: Básne jednej láske
02.06.2012 - 12:56Yasmin
těm pocitům rozumím. je moc pěkná, i když posmutnělá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Keď nie si pri mne... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod sakurou
Předchozí dílo autora : INSOMNIA
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
