Olej tvých ran

.

Za vrzotu schodů jekotám
jako bol.. když se setmí hladina

tvé krásy svodů odevzdám temnotám
a na klaviatuře dnes spí
pianina

za křiku pavích per
jež tříbím v domovině

jdu krást tečky od mezer
necudné peřině

tam ulehám do pilin
když stříbro vzduchem mrholí

a těžké noty ti stékají
vespod řas

mohu jen tak lkát
jak mi srdce dovolí

jsme vězni všech tvých krás

možná dnes jsme utopili slunce ve vodce
a duši v roztaveném kovu

a až příště zakotvíme na záchytce
budu ti psát motáky za oponu

v duši rozevřel jsem prach
a roztrhl vedví pramen Chanellu

když oči se zrdcadlí ve hvězdách
tvou vůni nad ně pozvednu

marné jsou rány do podpaží
žebra si uchráním

rtů
jež utočí s kuráží
nekonečných setů
co začínají podáním

věčně prohrávám
na rošádách parapetních
pantomim

tak málo tě ovládám
celá Akvitánie osiřela
jako bez ovocných vín

.