cm.
 05.05.2012
5
1490 (8)
0
.

Už je to tak dávno..

kdy líbal jsem tvou horkou kůži
a mohl ti šeptat do uší

byl všemi pohárky opitý
a jiskřila nervová zakončení..

to štěstí

ztratilo se v noci
v mlze

jakoby si zemřela

a já nemám ani hrob
kam přinést růže
na výročí

je to jako tlukot srdce
co ustane

dech co zmizí

náhle jsme si zase
cizí

úsměvy a slova
láska a blízkost

nic už nemá svoji cenu

nestojím už
ani za pohled
za otočení v davu

jako kometa si tiše
hořím
a přitom plavu

vystřelená na oběžnou dráhu
černých snů

jen tam žijí..
„nějaká kdyby“

je to už tak dávno
kdy svíral jsem dlaně
andělů

.
 06.05.2012 13:44
vlastne je to taky o mne

jsou lidi na kterych si rada vzpomenu
a uz se nepotkávame a neresim, jestli by se za mnou obzreli

a jsou lidi u kterych doufam, ze kdyz se potkame tak se na sebe usmejem a pripadne si domluvime spicha pokecame o starych dobrych casech

a jsou lidi u kterych bych si prala potkat se a byt zase v pohode - ale nevim, rikam si, že oni to nemaji stejne, protoze se neozvou a poslední pokusy z me strany vzdy skoncili nějak blbe
 06.05.2012 12:28
Jejda, ta je tak krásná......

a já nemám ani hrob
kam přinést růže
na výročí

tak toto mě oslovilo nejvíce..., vzpomínáš ....smutně vzpomínáš .
 05.05.2012 23:46
Skvost
 05.05.2012 22:45
nevim, zda tu je to spravne misto, kam sverovat tak pruzracna, ryzí a čirá vyjadreni citu. lip bych to neumela rict. dík. trefil ses do citlive strunky.
 05.05.2012 22:41
neohližej se. jen tak mužeš doufat, že se za tebou jeste dívá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.