Taková lehčí erotika... snad to někdo dočte do konce... ;) → nebylo by lepší druhý odstavec vynechat??
přidáno 16.04.2012
hodnoceno 2
čteno 1434(14)
posláno 0
Není tomu tak dávno, co si Max pořídil nový aťas hnedka naproti našemu domu. Velké prostory starého mlýnu vysloveně čekali, až se o ně začne někdo zase starat. Několikrát jsme spolu o novým aťasu bavili. Trvalo několik týdnů, než se potvrdila koupě. Když už konečně byla podepsaná smlouva, zavedl mě dovnitř, na exkurzi. Prošli jsme sklepy a dva téměř totožné, úplně prázdné byty. Tvrdil mi, že v jednom z nich zůstala starší postel, ale já jsem žádnou neviděla. „Tak a to je všechno!“ stála jsem mlčky na chodbě a zklamaně pohlédla do jeho očí. „Ne dělám si prdel. Ještě je tady jeden byt, ale ten není zas tak holí, jako tyhle dva.“ Prošli jsem chodbou. Rukou pootevřel dveře od menšího bytu a gestem naznačil, ať vejdu. Žádná stará postel, jak mě původně tvrdil, tam nebyla… spíš to byla mírně ojetá, velká a prostorná postel s nebesy. Držela jsem ho za triko a bez přerušení očního kontaktu jsem couvala k posteli. Neodhadla jsem vzdálenost a klopýtla o její roh.
Místo toho, abych se svalila jako hruška, pomalu jsem doléhala. Včas mě zachytil a pomalu položil. Teď kdybyste se dívali na americkou romantickou komedii, zastavil by se obraz a následovala vsuvka jednoho z hrdinů. V tomto případě dívky: „Abyste byli v obraze. Maxovi je 35. Věnuje se fotografování. Zručný domácí všeuměl, co práci nevyhledává, ale ani se jí nebrání. Kdybyste jenom mohli vidět to tělo… o něco vyšší než já, bicepsy a tricepsy stále dobře udržované, radost si sáhnout na jeho zatnuté svaly. Místo původního vypracovaného pekáče buchet na břiše vzniká menší pivní mozol… můj bože ta prdel. Když prochází okolo mě, mám chuť ho přes ní plácnout. A když si vzpomenu, jak dělali na základně novou střechu, já jsem je pozorovala nenápadně ze zastávky a obdivovala jeho opálenou kůži na tom těle, co by stálo za hřích. Jak se zpocená leskne pod dopady slunečních paprsků. S každou další podávanou taškou vynikali jeho namakaná ramena… radost pohledět...“
Teď by se film vrátil zpět o pár sekund, abyste si po dlouhé, nudné rozmluvě připomněli situaci. → Místo toho, abych se svalila jako hruška, pomalu jsem doléhala. Včas mě zachytil a pomalu položil. Dívala jsem se mu do očí a nedočkavě čekala na polibek. Naše rty se pomalu přibližovali a vyvrcholili dlouhou líbačkou. Pročechrávala jsem mu jeho vlasy. Líbal mě na čelo a na tvář. A znovu a znovu. Pohrával si s mým ouškem. Ocucával ho, okusoval… Neskutečně mě to vzrušovalo. Jeho prsty zmateně bloudili po mém těle. Uvolňuju se, přivírám oči a vnímám každý jeho dotek. Pomalu postupuje níž. Zkušeně rozepíná mojí podprsenku. Prsty mi začíná přejíždět po bradavkách a za chvilku se připojují i jeho rty. Srdce mi začíná bušit jako o závod a dech se mi stále prohlubuje. „Sundej si kalhotky, chci se podívat na tu tvojí krásku!“ Nejdříve polibky na mých nohou. Dlouho mě napíná a věnuje se vnitřní straně stehen a pupíku. „Tak už se jí dotkni, olízni jí nebo tak něco.“ Říkám si v duchu a nemůžu se dočkat, až se vrhne přímo do středu. Stále mě nechává čekat. Jsem z toho na prášky, ale neuvěřitelně se mě to líbí. Jsem pekelně nažhavená a slušně vlhká. Jazykem přejíždí nahoru a dolů, dovnitř a ven. Stále rychleji a rychleji. Přivírám oči a nechávám se unášet tou nádherou… Až moc dobře ví, co se mi nejvíc líbí. Po letech zkušeností přesně ví, kdy a kam má sáhnout. Hlavně ať teď nepřestává! Už se blíží jako Tsunami (bíte, že přijde, ale nikdy si nejste jistý, jak velký to bude). Ještě nepatrně zrychlit a je to tady! Tělem mi projíždí maximální vlna slasti.
Je na čase přejít o krok dál. Nejdřív jsem nahoře já, pak zase on. Zepředu, zezadu, pomalu a pak zase rychle. Projeli jsme spolu snad celou kamasútru. Něco naprosto neuvěřitelného. Jedinečný a neopakovatelný zážitek.
Miluju ho. Ne, nemiluju ho! Miluju jeho penis, jeho jazyk, jeho ruce. Jeho doteky, jeho polibky, jeho zacházení. Tu něžnost, mužnost, romantičnost, zkušenost, odbornost, jemnost, ale zároveň i tvrdost, chtíč… nemiluju Maxe, ale sex s ním. Nemiluju ho duševně, ale materialisticky. Je to něco úžasného. Moje, ani nikoho jiného slovní zásoba není tak vybavená, aby mohla popsat něco, tak skvělého a originálního. Kéž by to nikdy neskončilo. Žádný konec jenom nekonečný žůžo-labůžo…

přidáno 06.07.2013 - 09:48
Ale jo, šlo to. Škoda, že není popsán dopodrobna samotný akt. A ještě mě trochu udivilo, že si žena říká Bob. :)
přidáno 02.05.2012 - 12:21
"Je na čase přejít o krok dál." od téhle chvíle jsem začala být značně zklamaná... od téhle věty dál je to...dost humpolácký, jestli rozumíš co tím myslím...Ale když to shrnu celkově, dílko je to pěkné.. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kolaudace ve dvou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V parku na lavičce
Předchozí dílo autora : HIV

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
IceEasy [13], Fato profugus [13], philip08 [12], IAN [12], stylistaMirek [10], Once upon a lifetime [9], Sargon [9], janubalinka [8], to_neres [8], Evža [2], 7z7z7 [2]
» řekli o sobě
journeyman řekl o Severka :
Severku sice neznám osobně, viděl jsem ji na přibližně přesně jediné fotce (s prostějankem). Jedinej kontak, co spolu máme, je ten, že ji čtu. A stojí to sakra za to. Nejkvalitnější široko daleko. (Ano, toto je reklama!)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku