 19.03.2012 7 814(11) 0 |
Ponurá hodina
Tik, tak, -cvak-
sedím u stolu.
Chceš můj zrak?
Vem si! VEM! Je plný rozporu.
V prstech jemný třes
a v nohou mráz.
Srdce mi svírá z jehel vřes
a mysl ostnatý drát.
Za to, že jsem se narodil,
že jsem miloval,
svět své tesáky do mě vryl
a do plic vrazil alobal.
Odešel i starý děd,
Vidím fotku a černý rám.
Z žil roste jedu květ
a já tu sedím sám.
Z uší kape krev-
-to ten pisklavý křik.
Jsem jen vlastní zjev,
zbytečný můj vzlyk.
Do zdi vrážím pěstí.
Kdo se za ní směje?
Na prach drtím svoje kosti,
džbán se žlučí mě žere.
Do ran mi vhoď trochu soli!
Vždyť vím, to ty děláš rád.
Vlasy mi požírají moli,
ale ani okem nezavadí o tvůj kabát.
Deset hrstí olova
a tři poháry rtuti.
Prohlížím svou mysl dokola,
tak blízko těžké smrti…
Jsem takový, jaký jsem!
Vy to nechápete.
Srovnáváte mě se psem
a jej vyzdvihujete!
Ano, vím, čím jsem se provinil.
Říkám to všem ostatním –
-já se totiž narodil!
A proto odcházím.
Pár mililitrů vzduchu
a moje tepna.
Stříkačka; hlasy mrtvých v uchu-
A jediné právo veta…
A vysvobození…
Tik, tak, -cvak-
sedím u stolu.
Chceš můj zrak?
Vem si! VEM! Je plný rozporu.
V prstech jemný třes
a v nohou mráz.
Srdce mi svírá z jehel vřes
a mysl ostnatý drát.
Za to, že jsem se narodil,
že jsem miloval,
svět své tesáky do mě vryl
a do plic vrazil alobal.
Odešel i starý děd,
Vidím fotku a černý rám.
Z žil roste jedu květ
a já tu sedím sám.
Z uší kape krev-
-to ten pisklavý křik.
Jsem jen vlastní zjev,
zbytečný můj vzlyk.
Do zdi vrážím pěstí.
Kdo se za ní směje?
Na prach drtím svoje kosti,
džbán se žlučí mě žere.
Do ran mi vhoď trochu soli!
Vždyť vím, to ty děláš rád.
Vlasy mi požírají moli,
ale ani okem nezavadí o tvůj kabát.
Deset hrstí olova
a tři poháry rtuti.
Prohlížím svou mysl dokola,
tak blízko těžké smrti…
Jsem takový, jaký jsem!
Vy to nechápete.
Srovnáváte mě se psem
a jej vyzdvihujete!
Ano, vím, čím jsem se provinil.
Říkám to všem ostatním –
-já se totiž narodil!
A proto odcházím.
Pár mililitrů vzduchu
a moje tepna.
Stříkačka; hlasy mrtvých v uchu-
A jediné právo veta…
A vysvobození…
Ze sbírky: Okno do mě
01.04.2012 - 15:16S tou melodií - taková drobná rada - přišel jsem na to, že kolikrát stačí jenom přehodit slovosled - nic se nezmění a hned je to mnohem melodičtější :-) Jinak - souhlas - ta nálada tam je tak jak má být.
20.03.2012 - 15:02mr Scraper: Děkuji za posouzení. Vím, že často nejsem melodický, ale upřednostňuji vyjádření myšlenky a pocitu, nežli přesného rýmu, který mně osobně v mnoha případech připadá až umělý.
19.03.2012 - 22:31některé myšlenky zajímavé. nalada je z toho cítit velmi silně. ale celkově to zpracování se mi nezamlouvá (nemelodické, spousta vykřičníků, pomlčky, trojtečky...) . i když možna pravě to ještě zesiluje vyzařující náladu. rozhodně je to zajímavé dílo.
19.03.2012 - 19:53:O až takovouhle konkurenci !!!! Já chválit do nebes to je mazecccc :D Víc víc takovýhle básní vííííc!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ponurá hodina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Struna
Předchozí dílo autora : Kdesi Tam
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o BorůvkaB :Inteligentní a zajímavá autorka. Škoda, že píše hlavně básně. I když někdy nedomyslí všechny souvislosti, její próza má hlavu a patu a dobře se čte. Z jejích zápisků doporučuji "Černá a černobílá".
