do oken padá noc
krásná svou bolestí
čistá sebou
neřestí
v pokladech ukrytá zář
odmykáš
svou stříbrnou tvář
nečekané vyznání
co do ticha
zní
sliby co zůstaly
zaryté
ve svítání
náruč je prázdná
tak jako tvé
poznání
krásná svou bolestí
čistá sebou
neřestí
v pokladech ukrytá zář
odmykáš
svou stříbrnou tvář
nečekané vyznání
co do ticha
zní
sliby co zůstaly
zaryté
ve svítání
náruč je prázdná
tak jako tvé
poznání
28.01.2009 16:27
Pochvalné hmmmm... Vážně dobré... Líbí se mi ta zmatenost rýmů, je to zajímavější než přesnost.
19.12.2007 09:15
... ten začátek ...
do oken padá noc
krásná svou bolestí ...
... nebo ...
sliby co zůstaly
zaryté
ve svítání
... se mi líbí ... ale zase ... rýmy ne mne působí spíš rušivě ... asi bych to zkusil spíš bez nich ...
do oken padá noc
krásná svou bolestí ...
... nebo ...
sliby co zůstaly
zaryté
ve svítání
... se mi líbí ... ale zase ... rýmy ne mne působí spíš rušivě ... asi bych to zkusil spíš bez nich ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.