Několik dnů před Štědrým dnem,
Potkala jsem se s andělem,
Nepoznala bych ho – křídla neměl,
A svatozář? Už vůbec ne.
Jen tak mezi lidmi stál,
A já tuším – že na mě čekal,
S myšlenkou, zdali o Vánocích bude zase sám.
Pár minut slov a pohledů,
Pak mě nechal odjet v autobusu,
Za dva dny setkání,
Asi jsme si byli souzeni.
Pár dnů před prvním jarním dnem,
Sdílím celý svůj život s Andělem,
A když je stále bez křídel, (a stále nemá svatozář)
Naučil mě vznášet se,
Aby nám každý záviděl.
Že máme jeden druhého.
Potkala jsem se s andělem,
Nepoznala bych ho – křídla neměl,
A svatozář? Už vůbec ne.
Jen tak mezi lidmi stál,
A já tuším – že na mě čekal,
S myšlenkou, zdali o Vánocích bude zase sám.
Pár minut slov a pohledů,
Pak mě nechal odjet v autobusu,
Za dva dny setkání,
Asi jsme si byli souzeni.
Pár dnů před prvním jarním dnem,
Sdílím celý svůj život s Andělem,
A když je stále bez křídel, (a stále nemá svatozář)
Naučil mě vznášet se,
Aby nám každý záviděl.
Že máme jeden druhého.
28.04.2011 13:32
ioreth: Děkuji :) Já vím, tahle básen je hodně krkolomná, když ji po sobě čtu. Ale mám ji ráda, protože sem ji psala v autobuse cestou k němu :)
28.04.2011 12:19
ten obsah je táák krásný:) jenom forma básně je trošičku krkolomná, možná by to lépe vypadalo v próze, ale to není důležité. opravdu ti přeji to krásné co prožíváš:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.