ležím na chodníku ulice zalité sluncem
ležím a v ruce držím tvoje srdce
ze tvé krásné hrudi jsem ho vyrvala
jsem totiž přisprostlá nula
-beru si co se mi zachce-
a to tvoje se mi zrovna tak líbilo
bohužel už netluče
jeho komory už byly staženy ze všech realitek
protože jsou cítit po kouři a nejlevnější vodce
a taky voní kávou
a přebytečným množstvím citu
nevím co s ním
už si nepamatuju co jsem s ním zamýšlela
jestli ho mám hodit psům
nebo uložit mezi kostky ledu napotom(!?)
tak si doufám už pochopil že to není jen tak
dávat svoje srdce všanc někomu
někomu tak nestabilnímu
jako je člověk
ležím a v ruce držím tvoje srdce
ze tvé krásné hrudi jsem ho vyrvala
jsem totiž přisprostlá nula
-beru si co se mi zachce-
a to tvoje se mi zrovna tak líbilo
bohužel už netluče
jeho komory už byly staženy ze všech realitek
protože jsou cítit po kouři a nejlevnější vodce
a taky voní kávou
a přebytečným množstvím citu
nevím co s ním
už si nepamatuju co jsem s ním zamýšlela
jestli ho mám hodit psům
nebo uložit mezi kostky ledu napotom(!?)
tak si doufám už pochopil že to není jen tak
dávat svoje srdce všanc někomu
někomu tak nestabilnímu
jako je člověk
13.12.2010 20:39
hohooo...zastudila u srdce! nikdy ho nikomu nedám, slibuju, teda určitě né nějakému člověku...máš pravdu!
09.12.2010 23:38
za mě vše řekl Homér i Alcarinquo ... snad k té osamělosti ... výkřik aktuální opuštěnosti, zoufalství, marnosti a zrady ... dost silná káva ... připravená na turecký způsob ... kdyby se bodovalo, body nešetřím ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.