Když je rozum na obtíž...
 01.12.2010
11
Pod závojem tmy,
Když stíny dne šly dávno spát,
Jsme spřádali sny,
Co se jen ve dvou mohou zdát.


Vášeň, touha, žár,
V žilách oheň, za okny sníh,
Dva není vždy pár,
Šeptáš mi: „Láska není hřích.“


Okno otvíráš,
Jde mráz. Konec vroucí vášně?
To si nalháváš,
Oba víme…znám tě, znáš mě.
 04.01.2011 20:45
Anniel, toho si moc vážím, když čtu, že báseň měla účinek, jaký má mít, děkuji!
 04.01.2011 20:41
Tak TOHLE mě opravdu neskutečně dostalo!

Je to tak úžasně napsané, že mi docela došla slova chvály, nevím, jak bych vyjádřila to, jaké pocity to ve mně zanechalo a jak bych Ti za něco tak neobyčejného a naprosto překrásného poděkovala.

Bravurní, hluboké, děkuji!
 19.12.2010 12:48
Děkuji za komentáře, člověk se pak cítí, že nepíše do šuplíku :-)
 07.12.2010 23:11
sice nejsem fanda rýmů,ale tohle se povedlo
 04.12.2010 23:41
po dlouhé době jsem si na Psancích přečetl dílko , kde láska není kýčovitý obsah dílka. Z tohoto dílka dýchá život a upřímně řečeno , docela i navozuje ten pohled na záda partnera, který jde na kyslík.....
 04.12.2010 17:54
I já děkuji :-)
 04.12.2010 11:58
(Jako) Pavučinový závoj na orosené kopretině.. Líbí, líbí.. přesně tohle jsem teď potřebovala číst.. děkuji.. *
 03.12.2010 23:58
ano, něco to do sebe má :)
 02.12.2010 16:52
Jo, tak to i bylo psáno, děkuji :-)
 01.12.2010 20:41
jasné, stručné, ze života ;-)
 01.12.2010 19:08
jo

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.