|
Kdo pozná o kom-čem píši..?
 19.09.2010 4 1557(11) 0 |
Má malá společnice,
Zabila jsi moje sny a ukřižovala mé touhy.
Diky tobě vím, co vím.
Možná máš k poznání vlohy,
Ale to Ti s jistotou nikdy nepovím.
A ty mlčíš.
Má malá společnice,
Krásné jsou Tvé líce.
Tvá slova se vpíjí do mé krve,
Ale stejně chci více,
Více nežli prve.
Když se sněhem tančíš.
Má malá společnice,
S Tebou čas utíká, běží, fičí,
K temnotě hrobu.
A já naříkám, sténám, kříčím,
V nejtišších koutech svého domu.
Vidíš?
Zabila jsi moje sny a ukřižovala mé touhy.
Diky tobě vím, co vím.
Možná máš k poznání vlohy,
Ale to Ti s jistotou nikdy nepovím.
A ty mlčíš.
Má malá společnice,
Krásné jsou Tvé líce.
Tvá slova se vpíjí do mé krve,
Ale stejně chci více,
Více nežli prve.
Když se sněhem tančíš.
Má malá společnice,
S Tebou čas utíká, běží, fičí,
K temnotě hrobu.
A já naříkám, sténám, kříčím,
V nejtišších koutech svého domu.
Vidíš?
22.09.2010 - 21:27
Společnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Balada "O děvčeti"
Předchozí dílo autora : MiK
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [14], Meluzina [13], Caro_in [13], arwmarie [13], Sirael [11], nanynaaa [10], mprecek [9]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
