|
Co taky jiného?
 12.02.2015 2 1051(3) |
Já zpívávám si ostošest,
hlavně, když mně tak smutno jest,
že bych až jak lev řval!
Musím se přiznat, všechna čest,
nemám strach kůži na trh nést,
jak dříve jsem se bál!
A tak si zpívám z plných plic
o tom, že nestalo se nic,
že na světě jsem rád!
Zpívám o Lásce tajemné
píšu verše tak dojemné,
že sám jim věřím snad!
Zatím pár let si připadám,
že na světě jsem zcela sám,
poslední z človíčků!
Když brouzdávám prachem cest,
zkouším samoty břímě nést
se slzou na víčku!
Mládí mé prchlo do dáli,
mé Lásce zvony zahrály
poslední tiché blues!
Učím se na to nemyslet,
raději začnu znovu pět,
žes byla vážně kus!
Já zpívávám si ostošest! : trvalý odkaz
Následující deník autora : Srdce své postrádám
Předchozí deník autora : Ústa má...
