Tak mne nějak přepad spleen, trápit se je marno, vím, přesto ale veršem svým světu žal svůj oznámím...
přidáno 12.02.2015
komentářů0
čteno868(1)
Srdce své postrádám, světem se řítím,
den co den přemítám, proč měl bych žít,
cesta mi zarostla divokým kvítím,
ztratil jsem lásku svou i schopnost snít!

Jak robot bez srdce městem sám bloudím,
bez lásky, bez přátel, jdu nevím kam,
slzičku z oka již víc nevyloudím,
než ztvrdnu, navěky budu už sám!

Když jsem se ode dna odrazit chtěl,
osud mne palicí srazil hned zpátky,
nejlépe kdybych už žít nemusel,
kdybych se nezrodil z lůna své matky...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Srdce své postrádám : trvalý odkaz

Následující deník autora : SPG
Předchozí deník autora : Já zpívávám si ostošest!

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Meluzina řekla o loner :
Myslím, že kvůli muži, který dokáže napsat takovou poezii stojí ženě za to obléct jen lehkou krajku a roztančit jeho představivost. :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming