|
Také již z listu zažloutlého...
 12.02.2015 0 1259(2) |
Ústa má bez vší vytáčky
vypouští něžná slova,
hebounká jako obláčky,
ryzí jak démantová.
Ta k duši tvojí směřují
s poselstvím lásky mé,
struny srdce rozeznějí
jak harfy andělské!
Tvou ručku něžně políbím,
vášnivě šíji tvou,
své srdce Tobě zaslíbím,
Ty musíš býti mou!
V náruči své tě pohýčkám,
navštívím lůno tvé,
nechci už více spávat sám,
pojď ke mně, štěstí mé!
Až ráno spolu vstaneme,
tak bude na nás znát,
jak velmi se milujeme,
na věky věků snad...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ústa má... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Já zpívávám si ostošest!
Předchozí deník autora : Veršotepárna 2: Netřeba se šera bát, světlo promptně umím dát!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
