|
a cesty městy
|
|
moje smutky
|
|
stokrát můžu říkat, že nechci aby léto skončilo...al podzim má stejně něco do sebe:)
|
|
...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...
|
|
nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá
|
|
ten pocit..."nedoléhavosti"
|
|
já, mé touhy po silných slovech a neděle
|
|
tenhle způsob života zdá se mi nešťatsným, nějak se vytrácí takové to TO, nemáte někdy podobný pocit? (pro ty šťatsnější, kteří na to ještě nenarazili - YOLO = you only live once)
|
|
léto končí ... https://www.youtube.com/watch?v=N1eotn3hWGQ
|
|
znáte tenhle pocit?
|
|
tě mám
|
|
existenciální drama...když jste na hranici starat se sama o sebe a žít dohromady v jednom bytě a milovat a pracovat a studovat a u toho si stíhat plnit svoje sny...
|
|
OKAMŽIK...neznámá slečna, s aurou mně tak blízkou...až jsem znejistěla, jestli si nejsme bližší, než by se ve skutečnosti mohlo zdát
|
|
dámy a pánové - mějme se rádi:)))
|
|
pořád se ptám, přestože odpovědi už znám... pořád se ptám, protože miluju Tvůj hlas, už 2 roky:)
|
|
s láskou pořád stejnou:)
|
|
.
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

