stokrát můžu říkat, že nechci aby léto skončilo...al podzim má stejně něco do sebe:)
![]() ![]() ![]() ![]() |
podzimní vítr
si ve spirálách odnáší
těla žlutých listů
nad střechy k obloze
a ty jsi skvostně vyvážená
s vůní skořice ve vlasech
a vzpomínkami v dlani
šťastná ve své melancholii
sama sobě blíž
když vítr tě objímá
mraky zdají se pohodlné
níž
.
si ve spirálách odnáší
těla žlutých listů
nad střechy k obloze
a ty jsi skvostně vyvážená
s vůní skořice ve vlasech
a vzpomínkami v dlani
šťastná ve své melancholii
sama sobě blíž
když vítr tě objímá
mraky zdají se pohodlné
níž
.

Mám v pokoji komára. Nejen že neumí číst, takže nepochopí, že jeho čas je nenávratně pryč a on by měl podle pravidel slušnosti jimiž se řídí příroda uschnout na okenní římse a chcípnout, on to není schopen pochopit, ani když mu to čtu nahlas. Zatvrzelé zvíře! Neumí ocenit umění. No nezabila bys ho?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
čtvrteční odpoledne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Loňské sněhy
Předchozí dílo autora : povědomá