povědomá

...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...

Lizzzie

17.10.2015

básně/život

1695(22)

.
už zase ve městech prší
a řasy usínají na okapech

mlží se nám potichu sny
a už se tolik nedotýkáme

větru,
písku,
lásek,
přání

a všechno kolem je tak zvláštně povědomé

jako to melancholické deja vu

když pomalu končí poslední kapitola
a nechce se nám už
poslední stránku dál číst

protože od konce nás dělí
už jen nádech

a poslední
výdech

léta
.

Komentáře (12)

03.09.2018 - 16:09

Ginnare

Jak "symbolické" číst Tě zrovna dnes... :-)

29.10.2015 - 20:03

Yasmin

Nořím se do tvé melancholie a je mi v ní moc hezky. Odcházení léta je takové smutné, a přece krásné (v tvém podání určitě :-) )!

27.10.2015 - 12:40

koiška

Moc pěkné :)

20.10.2015 - 10:18

Lizzzie

DDD: v tom prošedivělém dni mě tvůj komentář zahřál:) jsem ráda, že působí opravdově...protože všechny tak nějak žiju:) a mám stejný pocit i z tvých básní:)

20.10.2015 - 09:13

DDD

Krásná slova. Cítím to podobně. Mám tvoje básně moc rád. Jsou pro mě prostě opravdové. Díky za zážitek :-)

19.10.2015 - 13:42

Orionka

Moc pěkné, s náladou. Někdy stačí jen slova a je to víc než všechny rýmy a tak.

19.10.2015 - 00:01

Lizzzie

slnečnica: je tak krásné vidět, že se sem vracíš:)

19.10.2015 - 00:00

Lizzzie

Amelie M.: Lenča: Amadeo´´: děkuji moc:)