Autor Mitch Rowbrindger

Tuhle jsem vytáhl svůj noťas, abych si ho v kavárně nabil. Tak abych nebyl neslušný, že si tam jen tak kradu energii elektrickou, jsem psal, co jsem zrovna dělal.
Protokol z parlamentního zasedání perem "třetí" osoby
Dvacet minut pozdě do hodiny plus zbytek psaní básničky
když se vyplní něčí touha, je to stejné štěstí, jako vidět polární zář
Po dlouhé době smutných básniček... :-)
Svět je plný barev...
Pochopí jen člověk, co už někdy byl osamělým kojotem v pusté poušti...