Malý výkřik do tmy

Vzniklo ve škole o hodině dějepisu - když vám spolužačka hučí do hlavy jak jí nikdo nechce, i když je jednou z nejžádanějších. Možná se sem úplně nehodí, ale tak pro odlehčení..

Prolitlo mi hlavou, možná trochu nedokončené, Nevím ..

Původně jsem se snažila sesmolit něco pro soutěž městské knihovny.. nakonec jsem ale seznala, že je to na soutěžní dílo moc pochmurné, a tak to letí sem :)

Když člověk prvně zkouší cíleně rýmovat..

Během tvorby mi to skoro připadalo jako aluze na Shakespearovu šedesát šestku, nakonec se z toho ale vyvinulo něco lehce jiného. Uvažovala jsem chvilku, jestli to ještě nějak zakončit, nicméně jako autor už nemám co dodat, takže - tady je.

Takové malé nic, část povídky kterou si občas pro radost píšu. Asi tam bude hodně takové té naivity, která je mému věku (15) vlastní. Každopádně ale i úryvek sám o sobě dává smysl a já bych hlavně chtěla vědět co si myslíte o mém psacím stylu, za postřehy a rady budu velice vděčná, kritika vítaná :)

Zachtělo se mi básnit..

Budu ráda za postřehy a rady .. Přeci jenom, je to v podstatě prvotina :)

Večerní pokus něco sepsat. Nakonec se z toho vyklubalo něco úplně jiného, než mělo být původně. Ale nevadí, hlavní je že jsem dala něco dohromady Varování: Za kvalitu neručím

Ohlédnutí se sama za sebou

Krátké, zamilované cosi spíše povídkového rázu, výplod fantazie náctileté holky.