Když jdeš lesem,
dme se hruď Země
a jehličí se sype
z mravenišť.
Náš šepot
unikl nástrahám pavučin,
slévá se v básně
a cvrček jim hraje
do ticha.
Nebeské sféry
plní se zcela,
zavoní seno
a naše těla
zůstanou celá
rozechvělá.
. . .
Šlapeme po zvěrokruhu,
ale nic už nebude stejné.
Jiní tichošlápci nás nahradí.
Nevadí, ještě chvíli budou slyšet
naše kroky v pozadí.
dme se hruď Země
a jehličí se sype
z mravenišť.
Náš šepot
unikl nástrahám pavučin,
slévá se v básně
a cvrček jim hraje
do ticha.
Nebeské sféry
plní se zcela,
zavoní seno
a naše těla
zůstanou celá
rozechvělá.
. . .
Šlapeme po zvěrokruhu,
ale nic už nebude stejné.
Jiní tichošlápci nás nahradí.
Nevadí, ještě chvíli budou slyšet
naše kroky v pozadí.
10.06.2018 - 22:43
I když nejsem stoupenec volného verše, tohle má myšlenku a vyznívá i poeticky...:-)
08.06.2018 - 07:47
na téhle soutěži je super, že dá vyniknout i nevýraznějším autorům.. :) když nevíme, koho čteme, je všechno najednou jinak.. tipovala jsem tě poměrně vysoko
06.06.2018 - 21:20
Moc pěkná báseň, jedna z těch opravdu zdařilých v soutěži. Oceňuji především originalitu, něhu, ale i moudrost tohoto kousku křehké poezie :-) A taky talent na střídání volného a pozoruhodně ;-) vázaného verše :-) Sice mám nejradši ryze rýmovanou poezii, ale tahle báseň se mi líbí moc :-) Navíc skvělý závěr.
01.06.2018 - 05:29
zaujal mě hlavně závěr... "...ještě chvíli budou slyšet
naše kroky v pozadí." je super! :-)
naše kroky v pozadí." je super! :-)
01.06.2018 - 01:43
.. má to pěknou myšlenku.. jo, docela příjemné :) nejvíc se mi líbí závěr..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.