Kroky v pozadí
Když jdeš lesem,
dme se hruď Země
a jehličí se sype
z mravenišť.
Náš šepot
unikl nástrahám pavučin,
slévá se v básně
a cvrček jim hraje
do ticha.
Nebeské sféry
plní se zcela,
zavoní seno
a naše těla
zůstanou celá
rozechvělá.
. . .
Šlapeme po zvěrokruhu,
ale nic už nebude stejné.
Jiní tichošlápci nás nahradí.
Nevadí, ještě chvíli budou slyšet
naše kroky v pozadí.