Krásný obraty, a plyne to úplně samo, jako ozvěna vesmírem.

Jéééé, to je pěkný ... Mě na dnešní době (lidech) strašně štve, že když se někde zastavim a koukam na hvězdy, nebo když nespěcham domů a usmívam se, když prší, nebo když leje a já si sundam sandály a jdu bos, ... že na mě lidi koukaj, jak na cvoka. Jako by se všichni v týhle ztracený době styděli za sepětí s přírodou ... Ale už si jich nevšímam tolik jako dřív a užívam si to :-)

DDD: Souhlasím

Jinak v té druhé,třetí sloce mi něco chybí, ale to první čtyřverší se mi také moc líbí. :)

Myslím, že jsi hezky vyjádřila silnou myšlenku, ale souhlasím s DDD, ten přechod k té závěrečné pointě je technicky trochu násilný, navíc verše "tu neměla/i kdyby stokrát chtěla" vytváří jakýsi falešný, nezvučný rým.

Zajímavý, docela se mi to líbí :-)

Hezké a křehké.. máš pravdu.. Oni v sobě "něco" mají, čím přitáhnou..

Mám bratránka, co prodělal obrnu jako mimino. Chodíme spolu hrát. Vynikající muzikant. S málokým si hudebně tak rozumím. Jenom se člověk musí pořád držet, aby ho neroztrhl, protože mu všechno trvá třikrát tak dlouho, než komukoli jinému :-)

K básni: Myšlenka je víc než jasná. Opravdu se mi moc líbí první čtyřverší. Pak mi to přijde rozbitý. Evidentně ti šlo o ten poslední verš. Ale přijde mi, že to k němu spěje tak nějak trochu násilně a kostrbatě...

ioreth: Moc děkuju :-)

souhlasím s puerem. nerozumím, o čem či o kom je řeč. jediní kdo mě napadli jsou Guns n´roses. pardon za fór. nechci to shazovat, ale opravdu nechápu.

puero: DDD: Amelie M.: děkuji za milé komentáře :)

Jemňounká, lehounká, houslovým klíčem otevíraná.

ioreth: děkuji...tady mi šlo hlavně o obsah, který se mi v hlavě najednou objevil a který jsem chtěl honem zachytit :)

vanovaso: :)

vanovaso: nepřeskakuj.., snaž se pochopit.

vanovaso: :)

Sucháč: Naivita není opravdová? Hm..., no, já nevím, a není právě opravdovost naivní? :)))) Tak zašpinit..., nu pagadí, zájac :)))

nádhera. jako vždy. a stejně jako tvůj poslední komentář k mému dílu. taky na mě lehce dýchl Skácel.

Amelie M.: No můj záchvat smíchu na koze, když na sebe doktorka natáhla igelitovou "řeznickou" zástěru, muž, kterýmu do ruky vrazili skleničku s vodou, aby si připadal něco platnej a pak mu sestry sháněly židli, doktorky "Tak držte si to dítě..."
Odlehčený náhled na porodní sál mám mnohem radši, protože kolikrát i s kamarádkama se řehtáme, když se o tom bavíme. Přežily sme ve zdraví, dítko jsme porodily tak co se tomu ještě nezasmát.

Je krásná. Lehounce na mě z ní dýchá Skácel. Hlavně právě asi tím "mlčeným dřevem" :-) Moc hezké...

Orionka: no...zalezi na tom, jestli hledas slohovou dokonalost, nebo ctes "mezi radky"...ja jsem pro to druhe...