|
|
prázdno je v myšlenkách
a s tichem vln na širém moři
očima brouzdám kolem dokola
hledám tě v písmenkách
a zábrany bořím
stává se ze mě mrtvola
dusot koní zní mi v uších
ledová zem zebe můj týl
vítr zvířil částice prachu
v umřelých duších
setrvám dýl
nechci žít ve stálém strachu
a s tichem vln na širém moři
očima brouzdám kolem dokola
hledám tě v písmenkách
a zábrany bořím
stává se ze mě mrtvola
dusot koní zní mi v uších
ledová zem zebe můj týl
vítr zvířil částice prachu
v umřelých duších
setrvám dýl
nechci žít ve stálém strachu
Pocit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sejde z očí, sejde z mysli
Předchozí dílo autora : Stále tak sama
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amálka z Montmartru [18], Megs [18], Christel [18], Corel [16], jcop [16], Tynka8 [15], Zarathustra [13], Yanishca [10], Lucy [10], konvec [7], ofroad [3], Zamilované Básník [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

