vanovaso: mně tenhle typ humoru nevadí.. znám mnohem drsnější, který nemusím už ani já.. :) tohle spíš mělo vést k zamyšlení.. někdo to může pojmout, jako černej vtípek, někdo se nad tím může zamyslet trošku hlouběji, to je nátura od nátury.. a proto se mi tahle zdánlivá stupiditka líbí.. :)
vanovaso: děkuji:-) tvořím dle hesla: "Hraním se slovíčky, rozvazuje životu smyčky".
Amelie M.: víš, asi jsem to neměla vůbec komentovat, já to chápu a věř , že jsem si ten kalich hořkosti dopila do dna, asi jako ty ,ale prostě mě tenhle humor někdy zabolí, i když i já ho někdy použiju, a že se snažím žít a přežít, a znova najít smysl života, to mi věř a snad je to i cítit z mých "básní" - jsou to spíš zpovědi ... omlouvám se , že jsem ti dílko takhle shodila...
vanovaso: naprosto stejnou zkusenost mam take za sebou, zvlastni.. a neni to tak dlouho.. dva jsem drzela do konce za ruku.. jednoho nasla doma.. dalsi zemreli z minuty na minutu a to nepocitam svou blizkou kamaradku co se ke smrti doslova protrpela.. jenze jakou ma cenu porad narikat? zvolila jsem si cestu cerneho humoru a cynismu.. mne to pomaha vic nez premysleni nad tim - proc..
vanovaso: To chápu, každý nemusí mít na takové věci náladu a chuť. Mě připadá, že čím jsem zoufalejší, tím je můj humor černější :-) Drž se :-)
Máta: taky jsem měla ráda černý humor, než nám během půl roku zemřelo 5 blízkých z rodiny, ted jsem u něj citlivější :-(
moooooc pěkný, mooooc.. :) dobrej nápad.. dobrý obraty.. celý se mi to líbí ;)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hildegarda Rozumbaumová [18], Asper2002 [16], Nikka [14]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

