vanovaso: Díky, i to se stává... Ale jde o to udržení nadhledu .)
Začínají ve mně tvoje verše vzbuzovat zájem, okurko.
I tahle je čímsi co bych zcela neočekával, protože vede k cíli jakoby postranními pěšinkami. Zdá se, že po pár dalších básničkách už dovedu vypočítat tvoje základní větné vzorce, tvůj nápaditý slovník a práci se slovními obraty v poetickém obraze. Je v nich cosi nového.
I tahle je čímsi co bych zcela neočekával, protože vede k cíli jakoby postranními pěšinkami. Zdá se, že po pár dalších básničkách už dovedu vypočítat tvoje základní větné vzorce, tvůj nápaditý slovník a práci se slovními obraty v poetickém obraze. Je v nich cosi nového.
úplně vidím tvůj přednes :)) skvělý a svěží dílko..
Paráda! Teda obsah smutný, takový ze života, ale na zpracování jsem si smlsla, i jazykově.
Moc pěkné, s náladou. Někdy stačí jen slova a je to víc než všechny rýmy a tak.
Vzhledem k tomu, jaký je u vás zřejmě provoz, jistě do třetice poznáš toho správného...:-)
Delší čas jsem od tebe nic nečetl. Skvěle ses vypsala, tohle má vtip a hlavně: je to neotřelé! A toho si moc cením!
Tohle je docela výstižná báseň na obvyklé přesvědčení, že dnes je svět zmatený, oproti tomu dřív, někdy v nepříliš vzdálené minulosti, kterou jsme však nezažili, bylo vše v pořádku. Slunce svítilo, listí šumělo, zloba pomíjela...
Ty víš, že seš moje nejoblíbenější autorka, hlavně Tvoji tvorbou psanou ve volném verši, tvorbou která není vázané veršem a je poezií obsahem, v tom si mistr. Tady mi to přijde hodně prozaické, chybí tomu něco za rohem, za záclonou, něco nečekaného (vyjma zasraného života a to mi přijde málo). Tvoje básně mne často dostávají až na dřeň. Můžeš si dovolit výjimku.
PS: Tak běž, a vykašli se na mou kritiku, přeju Ti to. Možná uvidíš obraz, který bys nikdy nečekala a já z něj budu paf.
PS: Tak běž, a vykašli se na mou kritiku, přeju Ti to. Možná uvidíš obraz, který bys nikdy nečekala a já z něj budu paf.

