Odcházím pryč
Do světa dávného
Kde bolest není
a klid duše jen kvete
Slunce tam svítí
Listí tiše šumí
V letním vánku
A zloba pomijí
Vodopády bouří
A duhu vytváří
Když se voda
O kameny rozbijí
Odcházím pryč od vás
Mějte se tu fajn
Do světa dávného
Kde bolest není
a klid duše jen kvete
Slunce tam svítí
Listí tiše šumí
V letním vánku
A zloba pomijí
Vodopády bouří
A duhu vytváří
Když se voda
O kameny rozbijí
Odcházím pryč od vás
Mějte se tu fajn
18.10.2015 23:10
Tohle je docela výstižná báseň na obvyklé přesvědčení, že dnes je svět zmatený, oproti tomu dřív, někdy v nepříliš vzdálené minulosti, kterou jsme však nezažili, bylo vše v pořádku. Slunce svítilo, listí šumělo, zloba pomíjela...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.