Komentáře :

k dílům | k deníkům | k obrázkům
přidáno 11.11.2015 - 17:17
komentářů5(5.)
Nejradši čtu stejně sám sebe, hahaha. Asi se vrátím k tomuhle stylu.
přidáno 11.11.2015 - 16:50
komentářů2(2.)
Holt asi měla tchýně výraznější osobnost, než její dcera :)
přidáno 11.11.2015 - 16:50
komentářů3(1.)
SMUTNÉ :(
přidáno 11.11.2015 - 16:04
komentářů15(2.)
Orionka: Děkuji, je to vlastně parafrázovaná jezuitská modlidba "Za dar rozlišování" a velmi podobné taoistické podobenství. No a nějaká vlastní invence do toho všeho.:)
přidáno 11.11.2015 - 13:07
komentářů11(3.)
mechanická okurka: děkuji, snad máš pravdu
přidáno 11.11.2015 - 11:31
komentářů15(1.)
Obsah mi připomíná jedno čínské přísloví, a to tak moc, že to nejspíš nebude náhoda :). Krásně zpracováno, nenásilně propojeno se svatomartinským motivem, dokonce s vtipnou aktualizací a příjemnou tečkou... jo, je krásně! Za mě jednička.
přidáno 11.11.2015 - 09:46
komentářů5(5.)
Sama doma mě dostala. :) Aktuální povídka poukazující na stále nejistější význam mužů ve společnosti. Mě osobně matriarchát nevadí, ženy považuji za bohyně, přitom se ale necítím být "neužitečným" jako v tom polském filmu Sexmise. Nesnáším ty pozérské rádoby drsňáky, co melou o fotbale, svalech a autech, ale holí si nohy a jsou zcela kontrolováni svými protějšky..
přidáno 11.11.2015 - 09:36
komentářů21(20.)
pěkná :)
přidáno 11.11.2015 - 09:31
komentářů5(5.)
Děkuji za tu povídku. Kéž místní nacionalisté nevyprovokují k další válce arabský svět.
přidáno 11.11.2015 - 09:13
komentářů6(6.)
Prostě dítě, jako každé jiné.. ;)
přidáno 11.11.2015 - 09:05
komentářů8(1.)
Moc pěkná myšlenka a vyjádření :). Líbí se mi.
přidáno 11.11.2015 - 08:47
komentářů4(1.)
Jsou chvíle, kdy letí světelnou rychlostí a chvíle, kdy se neznatelně šine. Je to dělník, doktor, terapeut, architekt, přítel i nepřítel. Jen smlouvat s ním nejde.
přidáno 11.11.2015 - 08:38
komentářů15(4.)
koiška: moc děkuji :-) mám radost
přidáno 11.11.2015 - 00:51
komentářů18(5.)
Jsi prostě důkazem toho, že duše může v dalších inkarnacích pendlovat mezi rostlinnou a živočišnou říší a měnit pohlaví svého hostitele, tedy fyzického těla. Teď už chápu, proč jsme si v mnohém porozuměli...:-)

Vše ve všem bývá obsaženo
a s námi je to nejinak!
Až květinou se staneš, ženo,
já budu rád Ti naslouchat...
A snad až v těle kočičím
se lísat budeš ke mně,
já, protože už lecos vím,
jen pohladím tě jemně...☻
přidáno 11.11.2015 - 00:01
komentářů11(10.)
Velmi povedené
přidáno 10.11.2015 - 22:27
komentářů3(2.)
pěkné
přidáno 10.11.2015 - 22:19
komentářů4(4.)
Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.
přidáno 10.11.2015 - 22:07
komentářů11(7.)
On asi život tak plyne a uplývá v mysli naší. K čemu cizí slzy které mě ruší. A tak podvědomí na nás nenápadně vykecá vše.
přidáno 10.11.2015 - 20:55
komentářů12(8.)
ŽblaBuňka: Homér: Jiří Turner:
Děkuji
přidáno 10.11.2015 - 20:54
komentářů11(2.)
Ta je moc krásná. Bolí. To je správě ;) . Velice hezké zakončení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming