Snít v sobě,
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
10.11.2015 22:19
Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.
08.11.2015 09:53
Zamila
Vcelku pěkná, ač tento styl poezie nemusím. Jen závěr mohl být nápaditější.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.