|
|
Snít v sobě,
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.
Zamila
Vcelku pěkná, ač tento styl poezie nemusím. Jen závěr mohl být nápaditější.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasněn : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : příběhy lásky
Předchozí dílo autora : Propojeni znovu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Severka :Hvězdička bez hvězdných manýrů... občas létavice nebo kometa... a dost často Sluníčko :)... a to, že přijde někdy noc ... to se musí stát... ale je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno... ;) takže přeju krásné východy :)

