 03.11.2015 4 1126(11) 0 |
Snít v sobě,
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.
Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.
Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.
Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
10.11.2015 - 22:19Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.
08.11.2015 - 09:53Zamila
Vcelku pěkná, ač tento styl poezie nemusím. Jen závěr mohl být nápaditější.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasněn : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : příběhy lásky
Předchozí dílo autora : Propojeni znovu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o NoWiš :Herec, básník, pretentious twat, nezávislý intelektuál a bratr ve všem kromě krve.
