Ač obyčejná slůvka - takto seřazená mají velmi silný náboj.
Někdy je znát, když text naléhá, jindy si na něco hraje s použitím vyumělkovaných slov.....
ale tady ani netleskám, jen po třetím čtení, které bylo velmi pomalé a snažící se objevit, kde je skryté to kouzlo dílka.... znovu jen hlesnu - obyčejné, silné, prostě nádhera.

Nikytu: Na to jsem nemyslel. Každopádně tenhle text budu ještě přepisovat. Ta striktní forma tomu nesluší. Chce to trochu rozvolnit.

Mamka: Homér: Tak jsem pro zajímavost koukla na klasiky. Takový Erben má tečky všude, místy i vykřičníky. :-))

Homér: Ale píšou a chceš-li dozvuk, napíšeš hned tři...

A42: Děkuji. Koukám, co pohled to názor. Já k tomuto taky došla, když jsem to psala. :-)

A42: Tak to je dosti relativní. Není motanice jako motanice. :o)

A42: Kdepak, slunci je předurčeno být pouze *HOT*. ;-)

Je možné, že v tom vidím i odkaz na to, že med patří mezi jednu z nejčastěji pančovaných potravin? Krom jiného. :-)
Líbí se mi, má to nápad.

Jak od starých mistrů. ;-) Jinak ten závěr mi tam právě docela pasuje, že něha a smích život proměňuje.

Jo - život. Dobrý.

To je super.

Nikytu: Myslím, že motanice mezi dnes a zítra je všelijaká, někdy skoro nekonečná. ;-)

Nikytu: No řekni, může být Slunce vlastně cool? Nneí to protimluv?

Ehm... obklad jako obklad nebo obklad jako obklad? Dost dobrý! Pobavilo. :-D :-D

Zajímavé... Takhle jsem o tom ještě nepřemýšlela. A že jsem už taky kolikrát bděla! :-)))

Nikytu: V přírodě je tolik inspirace... ;)

Matěj Ptáček: Tak on to není po formální stránce sonet - proto jsem to nazval jeho destrukcí. Neodpovídá délka veršů, ani metrum, jediné co sedí je členění na tři kvarteta a pointu v dvouverší, i když ta kvarteta jsou také silnou variací. Ale jinak klasické sonety mám velmi rád, takže u mě jich několik najdeš.

Moc se mi líbí ta první sloka. Velice pravdivá. :-)
Ale i zbytek je dobrý. :-)

Mimochodem, fakt pěkná věc. Jeden z mála sonetů, které jsem četl a takhle moc se mi líbily.

Sluníčková pointa. Jééé! :-)