|
... jak krásné to bylo, když mě máma držela před usnutím za ruku.
|
Vzdávám se zase.
Hřejivé teplo mnou prochází
pod rouškou tmy,
kdy noc se snáší
Slova v tvém hlase,
jediné, co teď mě provází
cestou, kde sny
mou mysl unáší.
Dnes stihl jsem být,
princem i vojákem.
Zachránil svět
a zlobil jen malinko.
Však, než začnu snít
pod jemným povlakem,
přeji ti teď,
dobrou noc, maminko.
Hřejivé teplo mnou prochází
pod rouškou tmy,
kdy noc se snáší
Slova v tvém hlase,
jediné, co teď mě provází
cestou, kde sny
mou mysl unáší.
Dnes stihl jsem být,
princem i vojákem.
Zachránil svět
a zlobil jen malinko.
Však, než začnu snít
pod jemným povlakem,
přeji ti teď,
dobrou noc, maminko.
29.04.2016 16:23
oslov radek: Ginnare: A42: ŽblaBuňka: Orionka: Děkuji vám za krásné komentáře. Potěšilo mě to.
28.04.2016 17:19
No jo... Která matka by u tohoto neuronila slzičku...
Obzvlášť ta třetí sloka je vyvedená.
Obzvlášť ta třetí sloka je vyvedená.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.