Dandy : má to takový melancholický nádech, jako by to bylo o hledání, obdivu a možná i troše ztracenosti. Ale líbí se mi. Díky.
Miňko : to je nádherně "vystavěná" báseň! Plná emocí, vášně a napětí - jako by v sobě nesla celý příběh touhy a nevyhnutelného osudu. Díky.
Rád tě čtu. Takže tě okouzlil, probudil a zmizel?
Nerozumím haiku ( i když jsem se snažil poznat zákonitosti) a ani nejsem přímo obdivovatelem ale miluji schopnost poeticky vyjádřit obraz, myšlenku, pocit minimem slov. Skvělé..
Je krásné léčit nespavost Borodinovým Nokturnem. Je krásné léčit nespavost čímkoli krásným, krásným zážitkem ze zajímavé knihy, ze zajímavé okouzlující poezie ( jakou je zrovna tato Tvoje), snad nejkrásnější je léčit nespavost láskou. Hudba má větší sílu než poezie protože nepotřebuje překladatele, a i textu, veršům přeloženým z jiného jazyka ne každý porozumí. (Ne každý porozumí veršům, poezii v mateřském jazyku, ale pak je to většinou chyba autora.) Osobně mám moc rád ruskou literaturu, poezii, malířství i hudbu. Vyvěrá z toho všeho širá duše, tak jako z této Tvé básně která je skutečně básní a ne jen rádoby moderně uměleckým slepencem nesmyslných slov která se tváří být přehlubokým výrazem obrazu rozervané, umělecky nedostižně nepochopitelné a nadčasově geniální duše. Díky Ti za radost a potěšení. Budu se těšit na další A mimochodem: Borodin určitě nebyl zakladatelem symfonické tvorby a smyčcového kvarteta, ale to jen na okraj. Zato musel být opravdu velká osobnost, mnohoobsažný člověk a umělec...
Netřeba přízemně rozebírat. Ve Tvých verších je hloubka prožitku, upřímnost, smysluplnost, poetika, poezie. A znalost věci. Díky za to vše....
Ach bloudit a ztrácet se v těch krásných zahradách, které jsou o to krásnější když k nim člověk ztratí klíč :)

