Odchází bez povšimnutí

Adam Bílek: Děkuji za návštěvu i za milá slova!

Obraz načrtnutý několika slovy. Jako klasická japonská malba - pro navození atmosféry stačí jen pár tahů. Daří se Vám to dobře.

Yana: Děkuji, jsem rád, že to oslovilo.

To je tak krásné vyjádření, pozoruhodné kolik toho se dá vyčíst z pár řádků

Děkuju všem za návštěvy i za komentáře a jsem rád že se líbilo!

Hanulka: Krásně řečeno - myslím, že tím poměrně dobře vystihuješ podstatu haiku:

V prvním plánu zachycení konkrétních momentů jako drobných, jednoduchých obrazů. V druhém plánu pak propojení dvou takových obrazů ze stejného okamžiku tak, aby dohromady zachytili ideálně "celý" svět.

Tedy aby pomocí dvou obrazů zachytil vše, co v daný přítomný okamžik - v tom krátkém "teď" - člověk vnímal a co mu v tu chvíli vytvořilo podobu "celého" světa.

Miňko: Děkuji! Myslím, že to je určitě jedna z věcí, o kterou v haiku jde - pokusit se zachytit obraz (vnímaný čtenářem jako poetický) minimem slov a minimem poetických technik.

Lady: Žbluňk :-) Ale jinak žába co jsem potkal, byla tichá. Jen seděla a pozorovala večer z nástupiště koleje a možná i odjíždějící vlak...

Nerozumím haiku ( i když jsem se snažil poznat zákonitosti) a ani nejsem přímo obdivovatelem ale miluji schopnost poeticky vyjádřit obraz, myšlenku, pocit minimem slov. Skvělé..

Tohle mám rád.

hototo : líbí se mi. Pozorování světa v jeho tichých okamžicích. Obrazy hladových pavouků, mizejícího vlaku a opuštěné žáby na nástupišti vytvářejí zvláštní atmosféru všedního dne. Odehrávají se v malých detailech okolního světa – a přesto mají sílu zanechat stopu. V noci jsem nestihla komentář napsat, mezitím "Kvak" její duchaplné komentáře jsou občas ..... beze slov. Promiň a děkuji.

Kvak