01.04.2025
9
359 (12)
0
Procházim tvým stínem.
Procházím,nejsem vinen
možná onikám.

Procházím ,mlčíc,slyším jen
tvého těla šum.
Ten kdo osobnost tvou tvořil
měl velký tvůrčí um.

Možná to byla jen ta chvilka.
Možná náhoda.
Den početí byla pohoda.

Teď procházím tvým stínem
ty vněm už jsi za ženu.
Vím možná, že jsem vinen
když nevím nic o jménu.

 

Bloudit mohl jsem v tvých křivkách.
Tam krása od ženy.
Mohl jsem být zticha
a mít pocit blažený
 05.04.2025 10:35
Yana: Děkuji moc.
 05.04.2025 10:19
Úplně mě pohladila, je moc hezká a plná citu
 03.04.2025 05:32
Psavec: Díky moc.
 02.04.2025 21:50
Tohle se moc povedlo.
 02.04.2025 07:28
Jarda468: Hanulka: Děkuji za pěkné komentáře.
 02.04.2025 07:27
LadyLoba: Děkuji za návštěvu.
 02.04.2025 06:41
 Hanulka
Dandy : má to takový melancholický nádech, jako by to bylo o hledání, obdivu a možná i troše ztracenosti. Ale líbí se mi. Díky.
 01.04.2025 23:33
Ach bloudit a ztrácet se v těch krásných zahradách, které jsou o to krásnější když k nim člověk ztratí klíč :)
 01.04.2025 23:30
Zajímavé

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.