http://is.muni.cz/th/12252/ff_d/DISERTACE_ESTETIKA.txt?lang=en

[32] LEWIS, Clive Staples. Čtyři lásky. Praha: Návrat domů 1997.


[33] JOHNSON, Robert Alex. Věčný příběh romantické lásky. Praha: Portál, 2003, s. 7.

Jestliže rozdělíme typy lásky z hlediska jejího předmětného vztažení, je nasnadě diferencovat
lásku také dle charakteru jejího prožívání. Stendhal mluví o čtyřech druzích lásky: L´Amour -gout (smyslná), -vanité (marnivá), -galant (galantní), -passion (vášnivá). [31] Sociolog J.A. Lee uvádí druhů šest: eros, ludus, storge, pragma, mania a agape. C.S. Lewis zvlášť rozvádí sympatii a lásku k věcem, přírodě a vlasti, dále náklonnost, přátelství a Erós. Nad nimi spatřuje křesťanskou lásku, v níž rozlišuje lásku dávající a lásku přijímající.[32] Naše západní kultura si vytvořila mimořádný fenomén, který nazýváme romantickou láskou. Ze sféry literatury přešel dnes prakticky do všech oblastí našeho každodenního života. Romantická láska se stala masovým jevem příznačným pro naši moderní kulturu. „Jsme do té míry zvyklí žít s vírou v romantickou lásku, že si myslíme, že jde o jedinou formu „lásky“, na níž může být založeno manželství nebo milostný vztah. Myslíme si,
že je to „opravdová“ láska. (…) Romantická láska není jen forma „lásky“, je to celý psychologický soubor jevů – kombinace přesvědčení, ideálů, přístupů a očekávání.“[33] Citovaná pasáž týkající se romantické lásky zdaleka nevypovídá o našem širokém vnímání a prožívání lásky. Univerzálnější se
jeví jiná autorova myšlenka: „Jedním z největších paradoxů romantické lásky je, že pokud zůstane

romantickou, nikdy se z ní nevyvine lidský vztah.“[34] Za tragédii současnosti lze skutečně
považovat přežívání romantického modelu lásky v mezilidských vztazích. Stejně tragickým extrémem se
na druhé straně stává láska v podobě konzumní sexuality.


Romantická láska jistě není jediným druhem prožívání lásky. Ten primární je spojen s naší
každodenností. Nejběžnějším a nejdůležitějším způsobem prožívání lásky se stává náš vztah
k rodičům, dětem, sourozencům, přátelům a hodnotám, které život přináší. Nevím, jak lépe nazvat

tento druh lásky, než jako „přirozený“. Oproti tomuto „přirozenému“ druhu lásky existuje ovšem i
láska afektivní, spojená s projevy nedůvěry, žárlivosti, sobectví nebo dokonce násilí. Hranice
skutečné lásky překračuje sexuální láska, v níž je celé bohatství lásky koncentrováno do pouhého

sexuálního aktu. Naše západní kultura si však vytvořila i jiné - zcela specifické - formy lásky,
související především se vztahem ženy a muže. Jednou z nich je platonická láska. Nevyvíjí se ani
tak mezi dvěma lidmi, jako spíše směrem k nadindividuálnímu. O platonické lásce, v jejím anticky

řeckém kontextu, je možné mluvit jako o ideální (je v ní spojena krása, dobro, pravda s odkazem
k věčnosti). Kromě platónské lásky se setkáváme s výrazy jako „láska na první pohled“, „láska
nebeská“ či „láska až za hrob“. V případě neuskutečněného citu mluvíme o lásce nenaplněné a

nešťastné. Pakliže zůstává láska druhému nevyjevena, nazýváme ji již zmíněnou láskou platonickou
nebo nám ji milující vyjádří jako svoji „tajnou lásku“.

ať je dobře

100 bodov

tající vločkou raději
než být něčí záhubou -úžasná myšlienka. veľmi pekné

Vane z ní krásná zimní i domácí pohoda, kéž by to tak bylo všude

Hezky zpracováno, ale strááášně smutný je to. (Jen drobnost - ne o jablcích, ale o jablkách.) Ale hlavně ti přeju, ať už je to vážně poslední básnička z téhle smutné série. Ať to zůstane schovaný jako krásná vzpomínka a jde se zas k něčemu veselejšímu. Těším se na to :).

Yasmin: Pod to se nemůžu nic jiného, než podepsat :)

Nikytu: Možná je to ale až nadlidský výkon, uchovat si víru v něco, čemu jsi věřila vlastně celý život… Ale souhlasím, člověk by měl věřit vždycky. Díky moc za zastavení...

vanovaso: Víc než, ze se někomu báseň líbí, me těší, ze našel její poselství. :)

Jsem rada, ze vás Divka ze dřeva zaujala. Děkuji i za připomínky. :)

to finále je dobrý alespoň je doma klid...

Yasmin: děkuji za milý komentář....

Nikytu: Děkuji za komentář :-) máš pravdu, je to těžké, ale bez risku není zisk - jak se říká ...
a já už vsadila a prohrála...

Amadeo´´: Ano, takových vztahů je mi vždycky hrozně líto. A je mi líto, že něco tak krásného jako je láska mezi dvěma lidmi, se stane něčím tak špatným jako je nenávist a neúcta k tomu druhému.
Řekl jsi to strašně krásně. A vím, o čem mluvíš. Já si přeju to samé. Nepřestat vážit si lásky. A každý den za ni děkovat. Takže se opravuju a přeju (nám oběma), ať se nám to, co nejvíce daří... :-)

Ten nápad se dřevem se mi líbí. Povedené. :-)

Jen jedna chybka v první sloce: "masajská" ;-)

Je to smutné, když láska vyhasne. Kor, ldyž ti dva jsou spolu douho a leccos spolu prožili. :-/ Snad ale jedny uzavřené dveře otevírají nové, jen si tu víru uchovat.
Moc hezky jsi to vyjádřil. :-)

Vzpomněla jsem si na píseň od Pink - Try.
Kdo nevsadí, nemusí nic získat. Jen je někdy těžké poznat, pro koho stojí za to vsadit. :-/ Držím palce, ať ta sázka vyjde. ;-)

marinka:
tvrdost je pěkná
když praská trup lodi
led řeže, drtí
a hlavně studí

vločka sněhu
křehce dopadá na tvář
a ve ve vteřině
slza stéká líně
zanechá jen něhu

tající vločkou raději
než být něčí záhubou

Yasmin: Děkuji moc, Yasmin… Musím to ale uvést na pravou míru protože není tak úplně o mně. Čerpal jsem spíše z jednoho mnohaletého vztahu v mém okolí a z přemýšlení o něm najednou vznikla tato báseň. Je to vždycky smutné, když se dva lidé, kteří se dříve milovali, zplodili děti a prožili kus života po boku toho druhého, najednou nemohou ani vystát a nenávidí se. Ale i tohle život bohužel přináší. Přál bych si, aby mě to nepotkalo, abych si tu svou už bezmála patnáctiletou lásku dokázal vážit i za 30 let stejně, jako si jí vážím teď.
Ale to jsem se už nějak rozněžnil, tak budu raději končit :) Děkuji, že jsi četla a vcítila se...

Třeba povolí aspoň svařáček či grog. ;-) Hezká zimní, líbí se mi.