Tanec pro dva

Všechno je napsáno v komentářích pode mnou. Tak snad jen už: Dokud se tančí, ještě se neumřelo ;)

DDD: Část Tvého komentáře mě velmi pobavila :) Ale krásně jsi to shrnul… díky moc za zastavení!

Nad tímhle přemýšlím poměrně často. Ono je asi potřeba chtít na těch druhých i po dlouhém vztahu vidět to cenné, překvapivé a obdivuhodné a nenechat převážit to, co člověku vadí. Znám svoji ženu 23 let. Nemůžu tvrdit, že bych jí rozuměl. Což myslím tak pozitivně, jak jen to jde :-)
Moc hezky jsi to napsal. Na podobné téma jsem si na podzim napsal písničku.

Yasmin: Pod to se nemůžu nic jiného, než podepsat :)

Nikytu: Možná je to ale až nadlidský výkon, uchovat si víru v něco, čemu jsi věřila vlastně celý život… Ale souhlasím, člověk by měl věřit vždycky. Díky moc za zastavení...

Amadeo´´: Ano, takových vztahů je mi vždycky hrozně líto. A je mi líto, že něco tak krásného jako je láska mezi dvěma lidmi, se stane něčím tak špatným jako je nenávist a neúcta k tomu druhému.
Řekl jsi to strašně krásně. A vím, o čem mluvíš. Já si přeju to samé. Nepřestat vážit si lásky. A každý den za ni děkovat. Takže se opravuju a přeju (nám oběma), ať se nám to, co nejvíce daří... :-)

Je to smutné, když láska vyhasne. Kor, ldyž ti dva jsou spolu douho a leccos spolu prožili. :-/ Snad ale jedny uzavřené dveře otevírají nové, jen si tu víru uchovat.
Moc hezky jsi to vyjádřil. :-)

Yasmin: Děkuji moc, Yasmin… Musím to ale uvést na pravou míru protože není tak úplně o mně. Čerpal jsem spíše z jednoho mnohaletého vztahu v mém okolí a z přemýšlení o něm najednou vznikla tato báseň. Je to vždycky smutné, když se dva lidé, kteří se dříve milovali, zplodili děti a prožili kus života po boku toho druhého, najednou nemohou ani vystát a nenávidí se. Ale i tohle život bohužel přináší. Přál bych si, aby mě to nepotkalo, abych si tu svou už bezmála patnáctiletou lásku dokázal vážit i za 30 let stejně, jako si jí vážím teď.
Ale to jsem se už nějak rozněžnil, tak budu raději končit :) Děkuji, že jsi četla a vcítila se...

Musela jsem si ji přečíst dvakrát, aby se mi do ní podařilo dostat, ale stálo to za to. Je skvělá. Moc se mi líbí ten konec, ačkoliv je z něj cítit smutek, tak ti jen přeju, ať nepřestáváš věřit ... v lásku ... :-)