přidáno 14.05.2025
hodnoceno 8
čteno 94(11)
posláno 0
Vím co jsi dělal
i když paměť milosrdně
vše zahalila do mlhy

jenže z toho neurčita
se noří ven ten pocit
bezmoc a strach
vina
láska
soucit

když blil jsi na mě
peklo ze svých útrob

existuji
byť roky jen tak napůl
a vyrostla jsem z toho trochu nakřivo

pečlivě jak Popelka
na kolenou třídím
pocit od pocitu
a konečně jim dávám
pravá jména

beru si co jsi mi nadělil do vínku
a každou vzpomínku
nechávám propadnout
mezi žebry

někde v té úlevě přijetí
se otevírá prostor
nejen žít s tím
ale žít za tím
přidáno 19.05.2025 - 11:05
Dandy: Hanulka: Homér: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Yana: Díky moc za pozitivní ohlasy, to jsem ani nečekala… původní rodina je zjevně věčné téma skoro pro každého. Jestli to někomu aspoň trochu pomůže (třeba jen vědomí, že v tom není sám), jsem ráda a má to smysl.
přidáno 15.05.2025 - 21:08
Žít za tím ... Pecka
přidáno 15.05.2025 - 12:17
Zabolela.
přidáno 15.05.2025 - 08:04
Přežit se dá téměř vše,však jakou sedlynu hořkosti to vnás zanechá,nevýme mnohdy sami,je jak niterní magma co sem tam vyjde na povrch jako slzy,s otázkou proč?
přidáno 14.05.2025 - 23:29
Tak tohle je opravdu silná zpověď, ta sloka s Popelkou je povedená a samozřejmě celé je to děsivé, kdoví zda si to uvědomuje jak se podepsal na tvém životě, kdoví jaké výmluvy by použil. Být rodičem není jednoduché a v mé profesi se myslím velice často setkávám právě s lidmi, jejichž rodiny to prostě nezvládaly, nedokázaly dát lásku citlivé dětské duši, jen bolest
přidáno 14.05.2025 - 15:31
Je to o fotříkovi? Dcera snad o mně tohle nikdy nenapíše.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=6582-lopata

Můj fotr je strašně namachrovanej, já to nedávám.

Dobrý dílo, člověku to i pomůže.
přidáno 14.05.2025 - 14:57
Je to fujtěžký, ale popsáno skvostně. Inu každý máme hromádku svého šrotu... Vlastně cizího.
přidáno 14.05.2025 - 14:36
Leslie : je to teď těžké, postupně se z toho může vynořit něco nového - síla, hlubší pochopení sebe sama nebo dokonce pocit svobody. Často máme větší sílu, než si uvědomujeme. Díky a drž se !

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do vínku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Na atomy
Předchozí dílo autora : Když duše hladoví

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming