 14.05.2025 8 101(11) 0 |
Vím co jsi dělal
i když paměť milosrdně
vše zahalila do mlhy
jenže z toho neurčita
se noří ven ten pocit
bezmoc a strach
vina
láska
soucit
když blil jsi na mě
peklo ze svých útrob
existuji
byť roky jen tak napůl
a vyrostla jsem z toho trochu nakřivo
pečlivě jak Popelka
na kolenou třídím
pocit od pocitu
a konečně jim dávám
pravá jména
beru si co jsi mi nadělil do vínku
a každou vzpomínku
nechávám propadnout
mezi žebry
někde v té úlevě přijetí
se otevírá prostor
nejen žít s tím
ale žít za tím
i když paměť milosrdně
vše zahalila do mlhy
jenže z toho neurčita
se noří ven ten pocit
bezmoc a strach
vina
láska
soucit
když blil jsi na mě
peklo ze svých útrob
existuji
byť roky jen tak napůl
a vyrostla jsem z toho trochu nakřivo
pečlivě jak Popelka
na kolenou třídím
pocit od pocitu
a konečně jim dávám
pravá jména
beru si co jsi mi nadělil do vínku
a každou vzpomínku
nechávám propadnout
mezi žebry
někde v té úlevě přijetí
se otevírá prostor
nejen žít s tím
ale žít za tím
19.05.2025 - 11:05Dandy: Hanulka: Homér: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Yana: Díky moc za pozitivní ohlasy, to jsem ani nečekala… původní rodina je zjevně věčné téma skoro pro každého. Jestli to někomu aspoň trochu pomůže (třeba jen vědomí, že v tom není sám), jsem ráda a má to smysl.
15.05.2025 - 08:04Přežit se dá téměř vše,však jakou sedlynu hořkosti to vnás zanechá,nevýme mnohdy sami,je jak niterní magma co sem tam vyjde na povrch jako slzy,s otázkou proč?
14.05.2025 - 23:29Tak tohle je opravdu silná zpověď, ta sloka s Popelkou je povedená a samozřejmě celé je to děsivé, kdoví zda si to uvědomuje jak se podepsal na tvém životě, kdoví jaké výmluvy by použil. Být rodičem není jednoduché a v mé profesi se myslím velice často setkávám právě s lidmi, jejichž rodiny to prostě nezvládaly, nedokázaly dát lásku citlivé dětské duši, jen bolest
14.05.2025 - 15:31Je to o fotříkovi? Dcera snad o mně tohle nikdy nenapíše.
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=6582-lopata
Můj fotr je strašně namachrovanej, já to nedávám.
Dobrý dílo, člověku to i pomůže.
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=6582-lopata
Můj fotr je strašně namachrovanej, já to nedávám.
Dobrý dílo, člověku to i pomůže.
14.05.2025 - 14:57Je to fujtěžký, ale popsáno skvostně. Inu každý máme hromádku svého šrotu... Vlastně cizího.
14.05.2025 - 14:36Leslie : je to teď těžké, postupně se z toho může vynořit něco nového - síla, hlubší pochopení sebe sama nebo dokonce pocit svobody. Často máme větší sílu, než si uvědomujeme. Díky a drž se !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do vínku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na atomy
Předchozí dílo autora : Když duše hladoví
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Ava» narozeniny
love [10], El.Bludnickova [10], Zelda [10], JaneyTrafy [9], Michal20 [6], The STYL [5]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
