Když vztah umírá, vkládají se do vět slova, odpovídající danému stavu.
Za mě výborné, délka zde rozhodně není na škodu, naopak chci víc! :-) krása.
..asi zbytečně, ale musím vepsat, že jsem okouzlen. Nekompromisně poskládáno.
Parádní metafory. Na mě dlouhé a přesto jsem dočetl a nepřestal vnímat. Dnes je nějak úrodný den na dobré básně.
Jen slova obdivu, avšak ta bývají plytká. Líbí a dost.
Na dně je třeba si uvědomit, jakou silou je těleso nadlehčováno. Čímsi se mě to dotýká, až mám o Tebe starost. Nicméně bylo by lepší vyvarovat se do ucha bijících gramatických rýmů, obzvlášť když je jich přemnoho: vstát-bát-brát-dát, propadám-vypadám a tak.
shane:
Stále ještě, ještě stále,
stojím sama v prázdném sále.
Z podlahy zvedám svůj drahokam,
rozmýšlím, komu ho zas dám,
s úsměvem od ucha k uchu,
snad nebudu zas jen součást vzduchu.
Stále ještě, ještě stále,
stojím sama v prázdném sále.
Z podlahy zvedám svůj drahokam,
rozmýšlím, komu ho zas dám,
s úsměvem od ucha k uchu,
snad nebudu zas jen součást vzduchu.
milancholik:
S tou bolavou duší,
zní můj hlas jak zvon,
i když se srdce na tisíc kusů tříští,
když říkají, že smrt mi sluší,
dokážu pak zachytit ten správný tón.
A nemusím přitom být ani na jevišti.
S tou bolavou duší,
zní můj hlas jak zvon,
i když se srdce na tisíc kusů tříští,
když říkají, že smrt mi sluší,
dokážu pak zachytit ten správný tón.
A nemusím přitom být ani na jevišti.
Damir: Tak o třídu lépe, je furt dobrý. Osm tříd lépe by bylo horší :D.
Kdysi jsem byl spojen měsícem se svou milou.A je tomu tak dodnes,přesto že se vidět už asi nebudeme.Hvězdy patří lásce.
Cítím to naprosto stejně. Ten stesk, tu potřebu "se z toho vypsat", na to autorské čtení bych se taky necítil. Nehledě na to, že v mém případě minulo už čtvrt století od mých ztrát (a zní to ještě strašněji, když si to člověk napíše nahlas řekne), stejně se s tím nikdy nesmířím.
Gabkin to okomentoval/pojmenoval naprosto přesně. Nemám co dodat. Ale děkuju za sdílení i takových chvil, myšlenek, bolestí, ran.
Gabkin to okomentoval/pojmenoval naprosto přesně. Nemám co dodat. Ale děkuju za sdílení i takových chvil, myšlenek, bolestí, ran.
Krásná, hluboká, bolavá.
Nejeden z nás by ruku podat chtěl,
jen možná, jak Tvůj hlas zní, zapomněl...
Nejeden z nás by ruku podat chtěl,
jen možná, jak Tvůj hlas zní, zapomněl...
Miluju takovýhle básně. Nepočetná slova, a přitom obsahem vydá na román. Nádherná.
Moc hezkej název. A vážně hezky poskládaný slova. Možná bych jen malinko ubral na těch tečkách... Líbila se mi :-)

