Duše lidská neváží nic,
nebo také o mnoho víc.

Ayla: Krystalicky měkoučké? To je zajímavý komentář, vůbec nevím, jak jej uchopit :) Díky, že jsi četla.

loner: slnečnica: Děkuju, to mě moc těší...

PrimaDen: Myslím, že začátek dlouhé cesty... Děkuji za zastavení.

DDD: Je to tak. Díky, že jsi zavítal...

...někdy si říkám, za co všechno se vlastně převlíkám. A které převleky se mnou srostly, A které odrostly. Studna. Má by měla suché dno, nebe plné slunce, teplé stěny a to tiché tichoučké ticho, které studny umí. Inspirativní kousek. Dneska studnu nedostanu z hlavy.

...takové...krystalicky měkoučké.

...příjemně živé.

Ale to je vážně pěkně napsaný. A ta ulice očí leklých ryb je děsně sugestivní. Úplně to vidím.

Perfektní závěr. I by mohl stát úplně samotný. :)

Je to poezie?
Je to poezie, strohost textu koresponduje s názvem, je v tom nápaditost. Co se týče filmu Slzy samotářky, viděl jsem ho poměrně často. Myslím, že minimálně stejně často jako film Slzy samotářů. Prozradím Ti, že tím tragickým koncem to není tak horké, má to volné pokračování.

První dvě sloky, pak se to unavilo.

Proc ne ...

Krasa ...

Amadeo´´: Nádherne plynie, radosť čítať Tvoje básne!

Život je takový. Něco bytostně chceme, a když to dostaneme, také tím trpíme. A stále hledáme dál.

Líbí

Tož My povězte,co na nich vidíme,za hodinu přijde,sjede mě,zanadává na práci,nají se a půjde spát.Samozřejmě na druhou stranu bytu než já,tak kdo sem tu propagandu sakra dal.Kurňa chlapy trošku soucitu.:-)

Nádherné a trefné. Fakt báseň.

Bezva. Čumím.