přidáno 26.09.2019
hodnoceno 13
čteno 135(12)
posláno 0
Dny
ani si nestíhají podat ruku
když se navzájem míjí

Míjím se s nimi
míjím se i se sebou
nedokážu tomu míjení zabránit

Jako bych se jen zahlédla v odrazech
skleněných tabulek otáčivých dveří
v každém se však vidím jinak

Nepěkný to pocit
zmatku
odcizení
rozpolcení


Rychleji!
toč se rychleji!
ty skleněná galerie
není jak tě zastavit

Až se tabulky vysypou
vysypu se s nimi
zmizí mé odrazy
zmizím i já?

ikonka sbírka Ze sbírky: Paměť touhy

přidáno 27.09.2019 - 15:01
Ještě k obsahu.
Já je iluzí (taky zdrojem bolesti), dokud tohle nepochopíš, nebudeš šťastná. To je buddhistický pohled na život (taky Krishnamhurtiho, kterého nemáš ráda). Nejsem buddhista, ale souhlasím s tím.
přidáno 27.09.2019 - 11:26
Výborné! Obzvláště poslední dvě sloky ve mě rezonují.
přidáno 27.09.2019 - 08:22
Homér: dík za rady... ale tohle asi nedám... :-D a hlavně díky za to, že mě čteš...
přidáno 27.09.2019 - 08:19
Amelie M.: kmotrov: vaše chvála mě uvádí do rozpaků.
myšlenkový tok... vyblitý na první dobrou, bez pilování a ladění... tohle přesně přece kmotrov nemá rád...

Děkuju vám :-)
přidáno 27.09.2019 - 08:14
immo002: je mi jasné, že ho znáš... duševní dvojče... :-)
děkuji!
přidáno 27.09.2019 - 08:13
Mlčeti Zlato: tak mám takový pocit, že bez Tebe by ten motýl zůstal navždy zakuklený... skleněná kukla je hezká na pohled, ale studí...
přidáno 27.09.2019 - 08:11
Singularis: vnímání sama sebe zvenku na jednu stranu děsí (alespoň mě rozhodně) a na druhou naopak uklidňuje. Jelikož i ten letmý pohled říká: "Jsem ještě tady..."

Děkuji za zastavení a myšlenku. Moc si toho vážím. :-)
přidáno 27.09.2019 - 06:40
Máme to v sobě prostě moc zakořeněné, že je něco po smrti, že když se člověk zabije, půjde do pekla a tam ho budou vařit v kotli a blabla. Strašení Biblí, no nic, to byla odpověď na poslední otázku, na 99% po skonu nic není, jen chlad a nuda. No a jestli je to o krizi středního věku, tak bych doporučil swingers párty, vynikající věc, alespoň tak to řeší kamarád s manželkou. Jinak báseň dobrá, jak si ty dny podávají ruce, jen se mi nelíbí, když je je na řádku jedno samostatné slovo, vypadá to až příliš důležitě a zabírá to místo. Ale určitě by se to u mě někde našlo taky. Odcizení...dejte si nějaký drogy a uvidíš, jestli vás to sblíží, nebo je tam opravdu jen bezbřehá, ledová, šedá pustina, jak po tej smrti. Za to může podzim. A Babiš!
přidáno 27.09.2019 - 03:13
kmotrov: nejsi..

ginnare: do posledního písmene mne tyhle myšlenky provazi už pár měsíců den co den.. asi krize středního věku :) někdy mám chuť to tady prostě jen co nejrychleji přežít a nazdar.. velmi dobře jsi to uchopila..
přidáno 27.09.2019 - 01:13
Tohle je prostě pecka!
Je to dokonalá ukázka toho, jak dokáže silně působit dobře napsaná báseň volným veršem, když není rozptylována "lesklou" líbivostí rýmujících se slov. Copak tu jsem jediný, kdo dokáže tohle vnímat?
Super!
Smekám...
přidáno 26.09.2019 - 16:15
Je to super napsany - a taky znam ten pocit.
Ale taky naprosto souhlasim s Mlcicim Zlatem - kterej to napsal uplne skvele :-)
přidáno 26.09.2019 - 16:09
Vyděsilo mě to myšlenkou, že i sám sebe může člověk vnímat zvenku, letmo a povrchně.
přidáno 26.09.2019 - 15:00
...ale ne ze skleněné se stane skutečná a čas se zastaví a bude v úžasu popadat dech. Kde se tu vzal ten motýl.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V zajetí skleněné galerie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zimní preludium
Předchozí dílo autora : Z deníku nevěrníka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku