26.09.2019
15
1097 (17)
0
Dny
ani si nestíhají podat ruku
když se navzájem míjí

Míjím se s nimi
míjím se i se sebou
nedokážu tomu míjení zabránit

Jako bych se jen zahlédla v odrazech
skleněných tabulek otáčivých dveří
v každém se však vidím jinak

Nepěkný to pocit
zmatku
odcizení
rozpolcení


Rychleji!
toč se rychleji!
ty skleněná galerie
není jak tě zastavit

Až se tabulky vysypou
vysypu se s nimi
zmizí mé odrazy
zmizím i já?

Ze sbírky: Paměť touhy
 27.02.2023 20:05
To je tak, když člověk nestíhá sám sebe a své myšlenky. Tak hlavně, že se točí ;)
 04.12.2019 15:56
Ginnare: Nedokážeš zabránit osudu ..nezastavíš. Má svoji pevnou, hrubou kostru, ale drobné cestičky lze změnit ..vychýlit ..
 27.09.2019 15:01
Ještě k obsahu.
Já je iluzí (taky zdrojem bolesti), dokud tohle nepochopíš, nebudeš šťastná. To je buddhistický pohled na život (taky Krishnamhurtiho, kterého nemáš ráda). Nejsem buddhista, ale souhlasím s tím.
 27.09.2019 11:26
Výborné! Obzvláště poslední dvě sloky ve mě rezonují.
 27.09.2019 08:22
Homér: dík za rady... ale tohle asi nedám... :-D a hlavně díky za to, že mě čteš...
 27.09.2019 08:19
Amelie M.: kmotrov: vaše chvála mě uvádí do rozpaků.
myšlenkový tok... vyblitý na první dobrou, bez pilování a ladění... tohle přesně přece kmotrov nemá rád...

Děkuju vám :-)
 27.09.2019 08:14
immo002: je mi jasné, že ho znáš... duševní dvojče... :-)
děkuji!
 27.09.2019 08:13
Mlčeti Zlato: tak mám takový pocit, že bez Tebe by ten motýl zůstal navždy zakuklený... skleněná kukla je hezká na pohled, ale studí...
 27.09.2019 08:11
Singularis: vnímání sama sebe zvenku na jednu stranu děsí (alespoň mě rozhodně) a na druhou naopak uklidňuje. Jelikož i ten letmý pohled říká: "Jsem ještě tady..."

Děkuji za zastavení a myšlenku. Moc si toho vážím. :-)
 27.09.2019 06:40
Máme to v sobě prostě moc zakořeněné, že je něco po smrti, že když se člověk zabije, půjde do pekla a tam ho budou vařit v kotli a blabla. Strašení Biblí, no nic, to byla odpověď na poslední otázku, na 99% po skonu nic není, jen chlad a nuda. No a jestli je to o krizi středního věku, tak bych doporučil swingers párty, vynikající věc, alespoň tak to řeší kamarád s manželkou. Jinak báseň dobrá, jak si ty dny podávají ruce, jen se mi nelíbí, když je je na řádku jedno samostatné slovo, vypadá to až příliš důležitě a zabírá to místo. Ale určitě by se to u mě někde našlo taky. Odcizení...dejte si nějaký drogy a uvidíš, jestli vás to sblíží, nebo je tam opravdu jen bezbřehá, ledová, šedá pustina, jak po tej smrti. Za to může podzim. A Babiš!
 27.09.2019 03:13
kmotrov: nejsi..

ginnare: do posledního písmene mne tyhle myšlenky provazi už pár měsíců den co den.. asi krize středního věku :) někdy mám chuť to tady prostě jen co nejrychleji přežít a nazdar.. velmi dobře jsi to uchopila..
 27.09.2019 01:13
Tohle je prostě pecka!
Je to dokonalá ukázka toho, jak dokáže silně působit dobře napsaná báseň volným veršem, když není rozptylována "lesklou" líbivostí rýmujících se slov. Copak tu jsem jediný, kdo dokáže tohle vnímat?
Super!
Smekám...
 26.09.2019 16:15
Je to super napsany - a taky znam ten pocit.
Ale taky naprosto souhlasim s Mlcicim Zlatem - kterej to napsal uplne skvele :-)
 26.09.2019 16:09
Vyděsilo mě to myšlenkou, že i sám sebe může člověk vnímat zvenku, letmo a povrchně.
 26.09.2019 15:00
...ale ne ze skleněné se stane skutečná a čas se zastaví a bude v úžasu popadat dech. Kde se tu vzal ten motýl.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.