Med sílu má v něm květ se sluncem se prolíná
Že není čas on neví, stéká v rozvážném pohroužení
Čas i tebe mění, už to dívka není. Dozrálas v moudré
rozjitření.Snad jen tvůj ret je jako ten med,
to sladké je snění.
Že není čas on neví, stéká v rozvážném pohroužení
Čas i tebe mění, už to dívka není. Dozrálas v moudré
rozjitření.Snad jen tvůj ret je jako ten med,
to sladké je snění.
Tenhle let nezastavím, ale byla jsem to já, kdo se rozhodl pro let...A píši to opravdu v dobrém, stejně tak se rozhodla i Dívka v modrém. Díky, mám ráda Tvé básně.
Ta recitace je výborná, hrátky se slovy i pointa velmi zaujaly.
Moc děkuju za milý feedback k něčemu, co jsem ani nečekala, že bude pro někoho čitelný. Čtitelný. Nebo tak něco :)
Chápu. I takové jsou dny, lidé, svině.
Ale svět není černobílý, tak snad zítra...více barevně.
Díky.
Ale svět není černobílý, tak snad zítra...více barevně.
Díky.
A ještě něco. Často to cítím právě takhle. Nemám ovšem odvahu/talent/erudici napsat to tímto krátkým, výstižným a naturalistickým způsobem. Ty ano a já před tím smekám...
Je to napsáno tak syrově a tak pravdivě...
Mrazí mě z toho. Ale perfektní!
Mrazí mě z toho. Ale perfektní!

