..když vlci se ženou, cítím se ženou. Víc než kdy jindy
 26.05.2020
10
1322 (19)
0


Já schovávám se do vlasů - před světem.
Nebudu lhát - jsem Žena a je květen.
Jejich vůně je cítit bezpečím,
nad rozlitým mlékem nebrečím.
Tedy...jenom občas.

Jdu spát a nechám si zdát, že vlci vyjí.
A já, že vyji s nimi.
 28.12.2023 20:01
Perfektní, má velké kouzlo.
 29.05.2020 23:52
Ta recitace je výborná, hrátky se slovy i pointa velmi zaujaly.
 28.05.2020 00:27
Moc povedená.
 27.05.2020 21:58
Děkuji moc za komentáře, vážím si toho.
 27.05.2020 08:54
Tedy...jenom občas! miluji, když v básni naleznu takovýto verš!
 27.05.2020 08:32
další důkaz toho, že když autor má hlas a čte, dílo ožije...
Zaujalo :-)
 27.05.2020 07:42
Moc hezké. Včetně té anotace.
 26.05.2020 23:47
To se mi opravdu líbí.
 26.05.2020 23:37
 Zitra
Tvůj hlas prořízl moje ticho... ale nerozbil ho... Jen ho rozvlnil jako první kapka deště hladinu rybníka. Díky za ten pocit.
 26.05.2020 23:32
Keltské ohně hoří, lovci se ženám dvoří.Teplý vánek v žilách vane, pluh do země se noří. Nad vším májky symbol vlaje.Životem se plní stáje.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.