Pojmout

myslim na pojmy
oběti a objetí
často splynou v ojetí
tvoje temnota
moje nepřehrady shoří
bez zrady
okupuju naše hranice
(myslim že radši pořád
nosim roušku)

tvoje vzdálenost
moje přilnavost
doporučenej dvoumetrovej rozestup
nám jde i bez karantény
naše viry jen těžko vypotíš
všechno splývá
zatejká do jednoho
hrnku z půdy kape
dešťová voda chutná jak přelouhovanej čaj
zrezavělým dnem
nevytopíš dům
ale něco zplesniví odpadne popráší trhá vyšine
zůstane jen pocit o milimetr vedle
parkety se nadechnou
základy vychýlí
jen co by se za nehet vešlo třísek
ale přece dost na
to se jen oslíčku otřást v pevný realitě
bát se udělat krok vpřed
(tady mi podepište
že nemáte zvýšenou teplotu)

přetočím se radši
o kapitolu dřív
jen jsem škobrtla
jen zaváhala
moc si koukala pod nohy
(zase mě bolí palec
ukopla jsem si ho
o bludnej kořen na cestě)

možná dokážu
zavřít rozklestěnej hrudní koš
zašiju ho větvema toho
co mohlo budu
láskyplně trousit vajgly
za kterýma vždycky docouvám
i když se fakt snažím je jen nechat ležet
ale je to jen úklid
jen malá pauza po cestě
než vyjdu z lesa ven
položím prázdnej kanystr
a škrtnu si sirkou o podrážku