Vždy zbudeš ,forma se možná změní, ale obsah zažehne novou pochodeň a ta možná vykročí, protože obzory se změní a tam kde je dnes prázdno a pusto budou nové výzvy.

Zastavím se hned u anotace. Co je ten pravý život? A co je jeho opakem? Falešný život? Virtuální život? Co se básně týká, tvar je svobodný na mě snad až příliš, ale báseň plyne a dobře se čte...Myslím, že dokud člověk žije, tak nemůže dojít na konec cesty, ale stane se, že zabloudí a zvolí slepou ulici, ze které se musí vracet a která ho stála drahocenný čas.

Moc dobrá.

K zamyšlení.

Máš pravdu.

človiček: děkuji za komentář, máš pravdu, že ostatní jsou nám inspirací...

človiček: Já děkuji za překrásný komentář...:-))

Voda v prameni se někdy ztratí,ale pokud teče je třeba pít a ne ze zvyku studánku obcházet.Báseň podmanivá.burcující k následování.Děkuji za šafrán v ostružiní.

Obelstít to lze.Najdi dva lidi se stejným vnímáním pohledu.Takže je z čeho čerpat??

Chtění je někdy víc než dostávání, každopádně je to méně než dávání. Chtění je slastí i trápením, motorem jenž roztáčí vrtule životů.

Psavec: díky:-)

To je ten pocit,když si vyrazíš do města a chceš si do někoho praštit :D

Solidní.

Ta je skutečně tučná.

Sebastián Wortys: Ten Marťan tam vychází z toho, že Víťa před Frantou a Pepou předstíral, že pochází z Marsu, aby nepůsobilo podezřele, když se jich vyptával na situaci na Zemi. Ale kdyby Víťa z Marsu skutečně pocházel, ta část s cestou na Lomnici nad Marsem by pak působila logičtěji.

Máš pravdu, že se při parodování držím původního děje a principů. Myslím, že opravdu velké odchýlení by nebylo dobré, protože smyslem parodie je vyjadřovat se k původnímu dílu, žánru či tématu (podle toho, na co je to zrovna parodie), a kdyby se děj parodie od toho původního zásadně odchýlil (jako se to stalo třeba v Silmámilionu), už by se nedal brát, jako že se k tomu vyjadřuje (resp. by se vyjadřoval jen k malé části díla a ne k celému). Navíc upoutání se na původní děj umožňuje, aby pro čtenáře předloha fungovala jako spoiler parodie – což se mi líbí, protože vnímám spoilery pozitivně. Čtenář se pak může těšit, jak tam bude zparodovaná nějaká část, kterou si v původním díle oblíbil (nebo naopak neoblíbil), třeba u parodií na Pána prstenů se vždycky těším, jak bude zparodovaný souboj Gandalfa s balrogem a zklamalo by mě, kdyby to tam vůbec nebylo. Na druhou stranu je potřeba se občas odchylovat, protože kdyby ten děj byl striktně zkopírovaný, tak by tam zase pro to vyjádření nebyl prostor, taková parodie byla by „prázdná“ a o ničem.

Nicméně, do určité míry máš pravdu i v tom, že ta parodie funguje jako abstraktní (zjednodušený) popis děje Wesmírného omylu. To je také dobrý postřeh a určitě se tak dá použít.

Děkuji za postřehy i za návrhy na vylepšení.

Pár dalších postřehů:

„Tohle není Evropa. To je Europa!“ – Je zajímavé, že Evropa se nejen anglicky řekne Europe (dokonce i slovensky je tem „u“ místo „v“), protože (pokud vím) kdysi bylo v latině nejednoznačné rozlišení psaného v/u, a když většina „Evropy“ začala používat v názvu „u“, tak naši předkové z omylu či protestu používali „v“. A díky tomu dnes můžeme rozlišovat mezi Evropou a Europou, aniž bychom museli zachovávat stejné poslední písmeno.

„Já jsem Marťan“ – To je celkem zajímavé vzhledem k tomu, že jsem před pár dny našel téměř zapomenutou verzi Wesmírného omylu nejspíš z 9.5.2007, kde Vena (původnější jméno Víti) ještě nepocházel ze Země, ale z Marsu.

A také jsem si uvědomil, že tvůj způsob parodování Wesmírného omylu se snaží co nejvíc zachovávat původní principy, takže i když jsi přiš-el/la s několika dobrými nápady, tak na vývoj děje nemají zásadní vliv. A určitou měrou tedy jde o popis děje Wesmírného omylu, i když je zahalený do substituovaných slov v parafrázování.

Neu: Super, je to tak :D

Bezva.

Moc hezká.

koiška: Dík za nákuk.