 06.11.2025 4 86(10) 0 |
Podzimní les
Tu šedý opar nad luhy se zdvíhá,
barevný háj, zavlhlý bor
a tráva chladem uvadlá.
A z mraků kdosi nesměle se dívá,
z pláče trav, z kapek ros.
To má slza k zemi upadla.
Po kraji vítr v keřích lomozí,
studený háj, zmáčený bor
a v botách vody z kaluží.
Po tváři se mi již slunce nevozí,
smutný den, hořký čas,
jen zima sedí těsně pod kůží.
Já tu stojím sám a prochladlý.
Bezlistný háj, prořídlý bor,
mi zašeptal pár krátkých vět.
A v louči paprsků ze slunce upadlých,
rozsvítí den, osladí čas.
Pak pochopím, že krásný je podzimní svět.
Ať šedý opar se nad luhy zdvíhá
a barevný háj i zavlhlý bor.
Ať v očích mám tisíce slz.
Ať se tisíce listů kolem mne míhá.
Do pláče trav a do kapek ros...
A pak mi ten překrásný svět zmrz'.
Tu šedý opar nad luhy se zdvíhá,
barevný háj, zavlhlý bor
a tráva chladem uvadlá.
A z mraků kdosi nesměle se dívá,
z pláče trav, z kapek ros.
To má slza k zemi upadla.
Po kraji vítr v keřích lomozí,
studený háj, zmáčený bor
a v botách vody z kaluží.
Po tváři se mi již slunce nevozí,
smutný den, hořký čas,
jen zima sedí těsně pod kůží.
Já tu stojím sám a prochladlý.
Bezlistný háj, prořídlý bor,
mi zašeptal pár krátkých vět.
A v louči paprsků ze slunce upadlých,
rozsvítí den, osladí čas.
Pak pochopím, že krásný je podzimní svět.
Ať šedý opar se nad luhy zdvíhá
a barevný háj i zavlhlý bor.
Ať v očích mám tisíce slz.
Ať se tisíce listů kolem mne míhá.
Do pláče trav a do kapek ros...
A pak mi ten překrásný svět zmrz'.
22.11.2025 - 21:31
Podzimní les : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ptáci v trní
Předchozí dílo autora : Dušičky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
johNMadhead [15], SweetSimik [14], Singularis [13], Janina [13], luciusmius [4], Lamm [4], Mandy78 [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
