10.01.2021 - 23:03
17(7.)Je dobré vzpomínat na to, co ti dělá radost.
To se neomrzí a nemáš toho nikdy dost. :o)
To se neomrzí a nemáš toho nikdy dost. :o)
10.01.2021 - 21:2612(12.)človiček: Tak je a není. Lítala dokola ještě, než začala být modrá. A rozhřešení si nejspíš dáme sami.
10.01.2021 - 17:2514(9.)Vlaky mají záchranou brzdu ,při přehmatu se však vyskakuje za jízdy. Dle mého kolegy následky nezdařené dezertace jsou strastiplné.
10.01.2021 - 17:1211(9.)Zase to škublo řetízkem od mé boudy. Musím sehnat silnější.
Nebo štípačky? Pak už následuje kosmonautika. Byl bych ztracen jako mravenec kterého odnesly z lesa v houbařském košíku. Jsem rád že je oko zase poctěno tvou přítomností.
Nebo štípačky? Pak už následuje kosmonautika. Byl bych ztracen jako mravenec kterého odnesly z lesa v houbařském košíku. Jsem rád že je oko zase poctěno tvou přítomností.
10.01.2021 - 12:5612(5.)Násilnosti jsou vedlejším efektem rozladění společnosti ,potažmo jednotlivců. Ladit se to dá jen kulturou a ta je v karanténě. Lidé by si měli být vědomi že pracují se stresem. Jsme v detoxikaci a to nervy jedou pak naplno všem.Politika mě děsí, ale i ta Čínská jenž boduje loajálnost s režimem.Tam by šlo o likvidace narušitelů.Jednoznačně.
10.01.2021 - 09:396(6.):D :D krásně vyjádřeny krásy světa, jen kdyby ta civilizace tolik nelezla na nervy :D
10.01.2021 - 09:0411(8.)slavek: Vlastně se té zemi přezdívá "pás ohňů" :) Byla jsem v Ekvádoru. Ale ta báseň je o přítomnosti a jak se cítím po návratu tady v Čr..
10.01.2021 - 09:0011(7.)Neu: No tak je báseň myšlená. Ta báseň je o tom, jak se cítím teď v Čr. Nějak nevím, co s tím.. ;(
10.01.2021 - 08:5911(6.)Z nitra: V Ekvádoru, žila jsem vysoko v horách 3800 mnm v malé vesnici, kde žijou potomci indiánů.. Ta báseň je o tom, jak se cítím teď tady v Čr po návratu. Tam to naopak bylo asi až moc živý.
