už jsem to psal jinde. k miniatuře mne inspirovala podobně krátká a včera v TV vyposlechnutá blbina, odrecitovaná takovym bardem, jakým byl Radovan Lukavský:
mluvil jsem tuhle s červotočem
jenže už nevím přesně o čem
už taky vlastně nevím proč
a byl to vůbec červotoč?
mluvil jsem tuhle s červotočem
jenže už nevím přesně o čem
už taky vlastně nevím proč
a byl to vůbec červotoč?
Skvělá. Nejvíc mě pobavilo: u sosáku ještě zbytek
sajrajtu, co saje z kytek.
sajrajtu, co saje z kytek.
Život se zdá tak nějak konstantě nespravedlivý... :-) Ale zase přijde lepší čas. Snad.
slavek: Jj...
Kdo si už neumí hrát,
ten zapomíná se smát,
přestává teprv být mlád
vpravdě již nežije snad...
:-)
Kdo si už neumí hrát,
ten zapomíná se smát,
přestává teprv být mlád
vpravdě již nežije snad...
:-)

