|
Nejsem si jist...poraďte...
|
Prostá
Přišla chladného rána,
středem rušné ulice.
Ožehla mé srdce,
jak prsty hořící svíce.
Řekla beze slov: „jsem tvá láska.“
Jako ledové slunce,
jako hluboká řeka,
hořící měsíc,
minulost, jež čeká.
Řekla beze slov: „podívej se zblízka.“
Jako rozbouřené moře
i poklidná krajina,
hříšná jako nebe,
jako peklo nevinná.
Řekla beze slov: „pojď si hrát“.
Možná se ti to
zdá málo...
Ale dost na to,
aby srdci za to tlouct stálo.
Přišla chladného rána,
středem rušné ulice.
Ožehla mé srdce,
jak prsty hořící svíce.
Řekla beze slov: „jsem tvá láska.“
Jako ledové slunce,
jako hluboká řeka,
hořící měsíc,
minulost, jež čeká.
Řekla beze slov: „podívej se zblízka.“
Jako rozbouřené moře
i poklidná krajina,
hříšná jako nebe,
jako peklo nevinná.
Řekla beze slov: „pojď si hrát“.
Možná se ti to
zdá málo...
Ale dost na to,
aby srdci za to tlouct stálo.
03.05.2021 13:11
WinePoet
Prostá, a proto krásná báseň.. Úplně mi mluví z mé rozhárané duše.. díky za sdílení pocitů.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.