kdysi jsem měl taky jednu dětskou říkanku s podobnými tématy:

"dnes mi vážně není dobře"
vzkázal zajíc obří kobře
"nemůžu tě pozvat ani
na snídani"

parádní

Potěšilo...každá mini má něo do sebe.

Lokální - z Olomouce...

Neu: pokud správně počítám, obě tahle haiku mají tebou preferovaný formát.
Díky za názory.

Lenča: :-)

Psavec: Dobrá zpráva. Všichni přežili...

Lenča: Díky. Potěšilo...

Ty je tedy nešetříš.

Ano, někdy míjení...

Dokonalý :D

Krásný proud emocí...

Gora: já teda přes haiku moc nejsem, vlastně jim ani kdovíjak nerozumím, ale jedno pravidlo je mi naprosto jasné a to je 5-7-5. Bez tohohle pravidla mi to připadá jen jako nesourodá snůška slov se společným rádoby přírodním tématem. Jako když labuť letí nad jezerem, plácne přitom křídlama o vodu a tyto kapky špinavé vody plesknou na papír a hurá mám haiku, co napsala sama příroda. Ti mravenci mě baví, ale to první je takový blábol, bez urážky.
Vím, že existují autoři, kteří se bouří proti 5-7-5, ale to je pravidlo, které haiku definuje a pokud se ho zbavíme, tak proč se rovnou nevyprdnout třeba na oslovení v dopisu nebo gramatiku v úvaze.

Dandy: To jo, díky

Jarovanek: Dík.

Jarovanek: Díky moc.

Dandy: Díky. :-)

A zase příjemny konec.

Ano tak to je.

Pobavila...