|
... bez anotace
 17.10.2007 3 1315(19) 0 |
už pátý den liják -
milosrdenství močí
ani živáčka venku
podzim s infekční žloutenkou
listí se plácá v kalužích
jak postřílení ptáci
P.S. hnisavé poluce slaboduchosti
ruce a duše rozpíchány
agonií zaklíněné evoluce
ztrouchnivělé vědomí
na neznámé stanici resuscitace
bez přídělu reinkarnace
milosrdenství močí
ani živáčka venku
podzim s infekční žloutenkou
listí se plácá v kalužích
jak postřílení ptáci
P.S. hnisavé poluce slaboduchosti
ruce a duše rozpíchány
agonií zaklíněné evoluce
ztrouchnivělé vědomí
na neznámé stanici resuscitace
bez přídělu reinkarnace
17.10.2007 - 16:21zajímavě poskládáno...druhá sloka je úžasná...a celkově je to takové, že člověk musí přemýšlet...dobré dobré :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
/úřední reklamace křesťanství/ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Maniak
Předchozí dílo autora : Evoluční
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
